Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
Zkolabuje/nezkolabuje/už kolabuje/je stabilní… Informace o možném zpomalení nebo dokonce úplném zastavení mořského proudění AMOC, jehož součástí je Golfský proud, se střídají a mění prakticky co týden. Je to tím, že první náznaky zpomalení přitáhly k tomuto proudění velkou pozornost expertů z celého světa a ti se na problém dívají z mnoha různých úhlů. Teď oznámili výsledky svého bádání klimatologové, kteří tvrdí, že cirkulace už se možná dostala do stavu, kdy ji už nebude možné zachránit.
Ve studii, která dosud neprošla recenzním řízením, vědci pomocí klimatického modelu odhadli, jaká je pravděpodobnost, že Atlantická meridionální cirkulace (AMOC) je odsouzena ke kolapsu. Pokud se bude planeta oteplovat v souladu s existujícími modely a podle toho bude tát i grónský led, který je hlavním motorem změny proudění, pak je pravděpodobnost kolapsu do roku 2100 asi deset procent. Když ale dojde na takzvaný pesimistický scénář, ve kterém se začne spalovat ještě víc fosilních paliv, potom se pravděpodobnost zvyšuje na osmdesát procent, za některých okolností dokonce na sto procent, uvedli výzkumníci.
Autoři se nepokoušeli popisovat, kdy AMOC zkolabuje, ale chtěli zjistit, kdy nastane stav, v němž už bude kolaps této cirkulace nezastavitelný. Model prověřili stovkami simulací, které ukázaly, že i kdyby emise skleníkových plynů přestaly loni globálně růst, tak by byla pravděpodobnost kolapsu výše uvedených přibližně deset procent.
„Naše analýza ukazuje, že existuje více než desetiprocentní pravděpodobnost, že ke kolapsu dojde, a to bez ohledu na rychlost jakýchkoli proveditelných budoucích zmírňujících opatření, přičemž tato pravděpodobnost při pokračujících emisích prudce stoupá,“ upozorňují autoři ve zprávě, kterou vydali společně se studií.
Zkolabuje, nebo ne?
Tato studie nezodpověděla otázku, zda AMOC zkolabuje, na to je rozsah práce příliš malý. Studie má slabinu v tom, že vychází jen z jednoho modelu, takže není jednoznačné, zda jsou její výsledky jisté. Naznačují ale zranitelnost tohoto systému proudění mořské vody, který je klíčový zejména pro Evropu, přičemž kontinent zásobuje teplem. Výzkum přináší spoustu detailů do mozaiky, kterou se věda pokouší o AMOCu poskládat. V posledních měsících se objevuje stále více výzkumů, které dospívají k názoru, že kolaps nebo přinejmenším silné zpomalení jsou spíše pravděpodobné.
Zatím každopádně neexistuje vědecký konsensus, zda se „něco stane“, ale podle zastánců optimistické i pesimistické varianty je důležité tento fenomén dál sledovat – už jen kvůli možným dopadům na významnou část světa.
Jak by vypadal kolaps
Kdyby se AMOC zastavil, vyvolalo by to dle současných modelů globální klimatické změny s rozsáhlými dopady, které by se v různých částech světa projevily odlišně. Na východním pobřeží USA by došlo ke vzestupu hladiny, v severní Evropě by zase průměrná teplota mohla klesnout o pět až patnáct stupňů Celsia. Pro Česko by tento scénář znamenal chladnější zimy a sušší léta. Rozkolísání stabilního systému by vedlo ke změnám v extrémním počasí – včetně silnějších bouří a posunu tropického dešťového pásu.
Odhady o dopadu změn AMOC přinesla také předloňská studie, jejíž výsledky vědci vizualizovali na mapě, která ukazuje různé scénáře vývoje. Najdete ji zde.
