Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
Uvnitř budovy CHP se valily mraky slzného plynu, zatímco lidé uvnitř křičeli a házeli předměty směrem ke vchodu, kterým policie prorážela provizorní barikádu, popsala drama v Ankaře agentura Reuters.
Podle AP policie slzný plyn a gumové projektily směřovala proti skupině stranických podporovatelů, která se sešla před centrálou. Agentura to označuje za násilný konec několikahodinové konfrontace. Dostat ven lidi, kteří se uchýlili do stranického ústředí, v neděli nařídil guvernér Ankary. Na akci se podílejí stovky těžkooděnců, uvedla agentura AFP.
Soud stranický sněm zrušil kvůli údajným nesrovnalostem, které agentury blíže nespecifikovaly. Zvrátil tak loňské rozhodnutí soudu nižší instance, podle kterého sjezd žádné pochybnosti či nesrovnalosti nedoprovázely.
Podle agentury AFP se jedná o další ze zásahů režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana proti politickým rivalům, který může stranu uvrhnout do vnitřních sporů.
„Puč proti lidu“
Představitel poslaneckého klubu CHP verdikt označil za pokus o převrat prostřednictvím justice. Sám Özel slíbil, že se nikdy nevzdá. Později podle agentury Reuters oznámil, že se jeho strana bude bránit a že již podala odvolání k nejvyššímu odvolacímu soudu. Verdikt označil za „puč proti lidu“. Vyjádřil rovněž naději, že nejvyšší soud rozhodnutí zruší, a „zachrání tak Turecko před katastrofou“.
Kilicdaroglu, který byl předsedou strany v letech 2010 až 2023, naopak vyzval k zachování klidu. Podle Reuters uvedl, že rozhodnutí soudu „může být ku prospěchu vlasti“. Kilicdaroglu ve vedení CHP skončil poté, co v prezidentských volbách nedokázal porazit Erdogana.
Poté, co v roce 2024 CHP porazila Erdoganovu Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) v komunálních volbách, zahájila prokuratura v obcích a městech vedených CHP řadu vyšetřování starostů a úředníků, které viní z korupce. Opozice to označuje za politicky motivovaná trestní stíhání.
Nejvýraznějším případem je kauza Ekrema Imamoglua, který byl od roku 2019 do loňska starostou Istanbulu a loni v březnu byl zatčen se stovkou dalších lidí kvůli obvinění z korupce. Stalo se tak krátce předtím, než ho CHP nominovala jako svého kandidáta pro prezidentské volby. Imamogluovo zatčení vyvolalo v Turecku největší protivládní protesty za víc než deset let.









