Aktual.: 9.09.2026 15:45
Praha – Globální válka proti terorismu, která byla reakcí na teroristické útoky z 11. září 2001 v USA, sice formálně skončila, ale její principy, technologie, zákony a lidská infrastruktura trvale proměnily svět a staly se běžnou celosvětovou normou v bezpečnostní praxi. ČTK to řekli historici Kevin L. Schwartz a Ondřej Beránek z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle obou odborníků mechanismy, které Spojené státy vytvořily pro boj s terorismem, nyní využívají vlády po celém světě, včetně autoritářských režimů, k upevnění moci, sledování vlastních občanů nebo potírání opozice.
Mechanismy, které USA používaly k identifikaci, pronásledování a zabíjení těch, koho po útocích ze září 2001 považovaly za nepřátele státu, se staly všeobecně přijímanými a běžnými a osvojily si je také jiné země pro své vlastní účely, uvedl Schwartz. Patří mezi ně například technologie na rozpoznávání obličejů, která byla původně určená pro válečné účely, ale stala se součástí každodenního lidského života.
Narativ „války proti teroru“, který mnohé režimy převzaly, pomohl podle Beránka vybudovat nálepku „buď my, nebo oni“. „Tedy že buď Západ podpoří některé režimy, například Kaddáfího v Libyi nebo Mubárakův v Egyptě, nebo nastoupí islamistická vlna, která se převalí na Západ. Co už ale režimy neříkaly, bylo to, že samy islamisty umně manipulují: tu je zavírají do vězení a mučí, jinde zas propouštějí a nechávají fungovat,“ popsal ČTK historik.
Takzvaná válka proti teroru podle Beránka postupně vytvořila velmi široký rámec, v němž bylo možné různé formy politického násilí i nesouhlasu interpretovat zejména jako bezpečnostní problém. Autoritářské režimy na Blízkém východě tento jazyk rychle převzaly a přizpůsobily vlastním politickým potřebám, uvedl.
„Egypt nebo Spojené arabské emiráty například začaly označovat Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci a využívaly tento rámec k jeho kriminalizaci a represi. Podobně se muslimské menšiny v Číně či Myanmaru staly obětí drastických opatření včetně mučení či nuceného vysídlování,“ podotkl Beránek. Boj proti terorismu se tak podle něj v některých zemích stal nástrojem, jehož prostřednictvím bylo možné překrývat rozdíl mezi skutečným násilným extremismem a politickou opozicí či islamistickým aktivismem.
Podle Schwartze jsou dnes militarizace domácích policejních sil a přijímání protiteroristických zákonů, které vlády často využívají proti vnitřním oponentům, běžnou praxí. „Globální válka proti terorismu možná přestala fungovat jako formální součást politiky USA, ale její četné materiální, kulturní a vojenské struktury přetrvávají. Dalo by se asi říci: Globální válka proti terorismu je mrtvá. Ať žije globální válka proti terorismu,“ řekl Schwartz ČTK.
Lidská infrastruktura tvořená vojáky, úředníky či koordinátory, která se v důsledku globální války proti terorismu mobilizovala, nyní pronikla i do míst a institucí, které přesáhly její původní vojenský záměr, podotkl Schwartz. Tito odborníci teď podle historika přizpůsobují své dovednosti novým trendům v americké zahraniční politice a mezinárodních vztazích, ať už ve vládních kruzích, nebo v korporacích.
„Nezaměstnaní veteráni končí v soukromých bezpečnostních službách. Lidé, jejichž úkolem bylo podporovat americké vojenské operace, hledají nejistou práci jinde, například v dalších konfliktních zónách. Přesun lidských sil s nasbíranými dovednostmi z války proti terorismu do nových prostředí je podobný migraci technologií vyvinutých za válečných podmínek, ať už jde o rozpoznávání obličeje přetvořené pro občanské účely nebo o drony přizpůsobené k doručování zboží,“ doplnil Schwartz.
Globální válka proti terorismu byl mezinárodní vojenský a politický konflikt iniciovaný Spojenými státy v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Jeho hlavním cílem bylo zničit teroristickou síť Al-Káida, svrhnout režim Tálibánu v Afghánistánu a eliminovat hrozbu globálního extremismu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}