Druhým dnem ze tří pokračují v Rusku „volby“ do Státní Dumy. Ruská volební komise tvrdí, že systém on-line hlasování v Moskvě je od noci pod masivním vnějším útokem, ale situaci označuje za „pod kontrolou“. Jde o první „volby“ do parlamentu od ruského rozpoutání plnohodnotné války proti Ukrajině. Mezinárodní organizace a nezávislí pozorovatelé je tradičně hodnotí jako zmanipulované. Čeká se, že hlasování opět ovládne Jednotné Rusko podporující vůdce Vladimira Putina.
Ústřední volební komise k deváté hodině ráno SELČ podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka hovořila o volební účasti přesahující třicet procent. „Podle šéfky ústřední volební komise Elly Pamfilovové došlo k více než třem stovkám stížností na porušení volebního zákona a policie ve 22 případech zahájila trestní stíhání,“ sdělil v sobotu po poledni s tím, že žena neuvedla, čeho se stížnosti týkají.
Pamfilovová podle ruské státní agentury TASS také tvrdila, že moskevský systém hlasování čelil „neustále po celou noc velmi silnému útoku“. Poznamenala, že tato snaha nadále pokračuje a že útok je mimořádný svým rozsahem. Specialistům se podle Pamfilovové daří útoky odrážet, takže elektronické hlasování v Moskvě pokračuje normálně.
Mezitím v sobotu ruské ministerstvo pro digitalizaci podle Reuters tvrdilo, že zaznamenalo pokus o sabotáž komunikačního vedení na ruském Dálném východě. Útok se prý podařilo zmařit a všechna spojení byla obnovena, uvádějí státní média.
Předem známé výsledky
Rožánek zdůraznil, že ruské elektronické hlasování se nedá kontrolovat, tudíž s hlasy voličů může snadno manipulovat. „Je dopředu jasné, že volby dopadnou, jak si přeje Vladimir Putin, tedy vítězstvím Jednotného Ruska, ale podle neoficiálních informací si přeje nejen vítězství své strany, ale aby získala opět ústavní většinu,“ sdělil.
Podle redaktorky ČT Dominiky Vřešťálové Kreml a Jednotné Rusko v posledních měsících mírnily očekávání na přelomové vítězství. „Zatímco ještě v březnu letošního roku Kreml hovořil o tom, že by si přál, aby Jednotné Rusko získalo 55 procent hlasů, později přišly ukrajinské útoky na ruské rafinerie, v Rusku nastala palivová krize a přidaly se ukrajinské útoky na sklady internetových prodejců Wildberries a Ozon. Způsobilo to, že se popularita Vladimira Putina i Jednotného Ruska propadla,“ shrnula.
Server Meduza, který čerpá z neoficiálních zdrojů, podle Vřešťálové informoval, že Kreml by byl aktuálně spokojený i s tím, kdyby Jednotné Rusko oficiálně získalo 45 procent při asi 55procentní volební účasti. „Pokud jsou tyto informace pravdivé, můžeme z toho vyvozovat, že Vladimir Putin ví, že jeho popularita zažívá pokles. Bude se snažit, aby výsledky v ruské společnosti nebudily příliš velké podezření,“ dodala.
Současné nastavení systému
„Volby“ do Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, se konají od pátku do neděle. Státní duma má 450 křesel, z nichž se polovina rozděluje poměrným volebním systémem a druhá polovina většinovým v regionálních jednomandátových obvodech. Právě jednomandátové obvody svědčí velkým stranám jako je ta Putinova.
Ve Státní dumě má v současnosti Jednotné Rusko 310 mandátů, tedy takzvanou ústavní většinu, která straně umožňuje měnit ústavu. O ostatních stranách v dolní komoře se hovoří jako o systémové opozici, což podle Vřešťálové znamená, že jsou relativně loajální a jejich kritika na systém nemá značný vliv. „Platí, že jsou pro Kreml předvídatelné a jejich kritika se týká jen některých témat,“ vysvětlila. Například nevystupují proti ruské válce s Ukrajinou. Těm subjektům, které toto nerespektují, byla účast zakázána.
Kreml se podle Vřešťálové v současnosti pravděpodobně obává Komunistické strany, která má v dolní komoře druhé nejsilnější zastoupení a disponuje silnou regionální sítí. Komunističtí poslanci se totiž před hlasováním snažili vůči Jednotnému Rusku vymezovat, na což režim zareagoval tím, že volební pozorovatele vyslané především touto stranou nevpustil do volebních místností. „Hovoříme o devíti stovkách případů,“ přiblížila. Kandidatura navíc nebyla povolena některým kandidátům strany, mezi nimi třeba populárnímu poslanci Nikolaji Bondarenkovi.
Výzvy opozičních stran
Bondarenko v reakci voliče vyzval, aby k volbám dorazili a Jednotné Rusko „poslali k čertu a do propadliště dějin“. A doporučení voličům vydaly i protiválečné strany, které se účastnit nesmějí. Podle redaktorky obvykle vyzývají k tomu, aby voliči dorazili k urnám v poslední den voleb ve dvanáct hodin, čímž na místě ukážou, že nejsou marginální skupinou. Navíc jejich hlasy v urnách nezůstanou přes noc, což zmenší riziko, že dojde k jejich nahrazení.
Vyloučená strana Jabloko zase doporučila, aby voliči hlasovací lístky ničili. „Ruské statistiky zobrazují podíl neplatných hlasů, je tak možné z nich vyčíst, jaká byla protestní nálada,“ popsala Vřešťálová.
Vůdkyně ruské opozice v exilu Julija Navalná naopak voliče povzbudila, aby se snažili do Státní dumy dostat alespoň nějakého kandidáta, který má šanci uspět a systém narušovat zevnitř. Její tým za tímto účelem podle Vřešťálové dokonce vytvořil chatbota, který po zadání města pro volbu v jednomandátovém obvodu voliči takového kandidáta doporučí.
Hlasování se koná i na Ruskem okupovaných ukrajinských územích.