Americký spisovatel Dan Brown v thrilleru z roku 2003 zkoumá i spoluvytváří alternativní verzi křesťanské historie. Odhaluje údajná tajemství spjatá se svatým grálem, Převorstvím sionským, rytířským řádem templářů, pokrevní linií královského rodu Merovejců i se „skutečnou“ rolí Maří Magdalény v Kristově životě. Podle autora vědeckých textů Briana Forda „nemohlo být výsledkem spojení konspiračních teorií a Ježíše Krista nic jiného než senzační trhák“.
Kontroverze kolem Brownova románu, jehož se prodalo přes 80 milionů výtisků, měly i soudní dohru. Ještě předtím, než padla první filmová klapka, čelil spisovatel obvinění z plagiátorství. Nařkli ho z něj dva ze tří autorů spekulativní knihy Svatá krev a svatý grál (1982), kteří jako první přišli s hypotézou, že se Ježíš oženil s Maří Magdalénou a že svatý grál je ve skutečnosti jejím lůnem. Jejich žalobu však Britský nejvyšší soud zamítl.
Zklamání ve všech ohledech?
Do dvou a půl hodin zkondenzovaný filmový přepis Brownova pětisetstránkového bestselleru věrně vychází z předlohy, jejímž protagonistou je odborník na symbologii Robert Langdon. Harvardský profesor se během své návštěvy Paříže zaplete do krví zbrocené konspirace, v důsledku čehož musí prchat před policií i před fanatickým zabijákem ultrakonzervativní vatikánské prelatury Opus Dei.
Společnost Columbia Pictures zakoupila práva k románu za šest milionů dolarů. Langdonův filmový představitel Tom Hanks nebyl pro režiséra Rona Howarda první volbou – původně navržený Bill Paxton ale účast na natáčení odmítl kvůli jiným závazkům. Do hlavních rolí režisér vybral hvězdné obsazení: francouzskou kryptoložku Sophii Neveuovou ztvárnila Audrey Tautouová, policejního kapitána Fache Jean Reno a britského královského historika sira Leigha Teabinga Ian McKellen.
Filmové tvůrce během natáčení čekala řada překážek. První čtvrtina předlohy se odehrává v Louvru a má v ní významnou roli Mona Lisa. Štáb sice mohl v muzeu natáčet, obraz ale nesměl být nasvícen reflektory, takže bylo nutné vytvořit jeho repliku. Ve Westminsterském opatství ani v kostele svatého Sulpicia, které jsou rovněž dějištěm příběhu, nebylo filmařům povoleno vůbec natáčet. Znamenalo to hledat náhradní interiéry a v postprodukci záběry dotvářet vizuálními efekty.
Hned po premiéře na MFF v Cannes se snímek setkal s odmítavými reakcemi filmových kritiků. Další nepříznivé recenze se objevily po jeho následném uvedení do kin. Například filmový historik Leonard Maltin ve svém Movie Guide označil film za „zklamání ve všech ohledech“. Autorem jedné z mála pozitivních recenzí byl naopak uznávaný kritik Roger Ebert, jenž napsal, že zatímco „Brownův román je naprosto absurdní, film Rona Howarda je absurdně zábavný“.
Směsice faktů, legend a fikce
Prostřednictvím adaptace totiž vynikly logické slabiny a pošetilost Brownovy mystifikační detektivky, v níž se dänikenovsky mísí historická fakta, starověké legendy i bohapustá fikce. Autor během psaní jednoho z nejprodávanějších amerických románů všech dob paradoxně učinil přesně to, co ústřední postava ve filmu vyčítá svému příteli-historikovi, jenž „vykládá fakta tak, aby podpořila jeho závěry“.
Formálně je kniha postavena na principu filmového střihu. Je rozčleněna do kratičkých kapitol, které přeskakují od jedné postavy ke druhé. Mnohé z nich končí tajemně nedořečeným náznakem, takže je čtenář udržován v neustálém napětí. Rozkouskovanou strukturu příběhu zachoval také Ron Howard, ve filmové adaptaci ale princip prostřihů a flashbacků nefunguje. Snímek působí, jako by režisér román projel rychloposuvem místo toho, aby kvůli větší soudržnosti vynechal méně důležité dějové odbočky.
Kniha vyzdvihující téma „posvátného ženství“ připomíná dobrodružnou honbu za pokladem, při které protagonisté luští různé šifry či anagramy. Jejich řešení přitom často odhaluje další hádanku. Vinou snahy „nahustit“ do snímku maximum událostí z předlohy, včetně honiček, potyček nebo přestřelek, nezbývá na rozkrývání rébusů příliš filmového času. Langdonovi mnohdy stačí letmý pohled a vzápětí už ze sebe chrlí sáhodlouhé vysvětlující promluvy.
Filmový přepis navíc plně ukázal, že Dan Brown ve své knize pracuje s obrazy Leonarda da Vinciho, na kterého její název odkazuje, jen jako s mystickým ornamentem. Hlubší znalost děl renesančního umělce není během řešení hádanek nutná.
Tajemství, která údajně ohrožují samotné základy církve, totiž nejsou – s výjimkou nástěnné malby Poslední večeře – zakódována v mistrových obrazech. Indicie vedoucí k jejich odhalení jsou skrytá buď před nimi („neviditelný“ vzkaz napsaný na ochranném skle před Monou Lisou), anebo za nimi (klíč schovaný na zadní straně obrazu Madona ve skalách).
V rozporu s pravdou o Ježíši
Přestože filmaři ve srovnání s knihou utlumili některé provokativní motivy a obrousili nejostřejší hroty namířené vůči katolické církvi, film byl v řadě zemí zakázán nebo cenzurován. Pozdvižení vyvolal ve Vatikánu i v Opus Dei, protestovali proti němu křesťané i muslimové. Například v Jordánsku byl film zakázán s odůvodněním, že je „v rozporu s pravdou o Ježíši, jak je popsána v Bibli a Koránu“.
Navzdory církevním výzvám k bojkotu filmu pro jeho údajné rouhačství, kritice vůči náboženským, historickým i vědeckým nepřesnostem a negativním recenzím byla adaptace Šifry mistra Leonarda také komerčně velmi úspěšná. Ve srovnání s rozpočtem 125 milionů dolarů celosvětově utržila šestkrát tolik (758 milionů dolarů), a stala se tak druhým nejvýdělečnějším filmem roku 2006 po snímku Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muže.
Tomu Hanksovi sice postava Roberta Langdona zjevně příliš nesedla, stejnou roli si však zopakoval ještě dvakrát ve filmech Andělé a démoni (2009) a Inferno (2016). Oba natočil opět Ron Howard. Mladší tvář profesorovi symbologie v roce 2021 propůjčil australský herec Ashley Zukerman v seriálu Ztracený symbol, který byl koncipován jako prequel filmové trilogie.
Dílo Dana Browna, jenž loni za velkého zájmu tuzemských fanoušků navštívil Prahu, kde představil šestý román z langdonovské série nazvaný Tajemství všech tajemství, i nadále zůstává globálním fenoménem. Přetrvává i zájem filmařů. Práva na poslední knihu, která se odehrává v české metropoli, zakoupil ještě před jejím vydáním Netflix a chystá se podle ní natočit seriál.
