Klimatický jev El Niño dosáhne letos podle dosavadních měření a předpovědí pravděpodobně nejvyšší hodnoty od 50. let let minulého století, kdy se začalo s měřením.
Konec ladovských zim v Česku
Jeho vliv sice v Česku, potažmo ve střední Evropě není tak výrazný jako v oblastech u Tichého oceánu, i tady ale způsobuje nárůst průměrných teplot a mírnější zimy s menším množstvím akumulovaného sněhu, což může prohloubit období sucha. Na panelové diskusi to v úterý konstatovali Martin Pecha z Českého hydrometeorologického ústavu a Michaela Kožmínová z Asociace pro mezinárodní otázky.
Pecha sdělil, že během fází El Niño bývají zimy v Evropě teplejší, což přispívá k lámání teplotních rekordů. Počasí ve střední Evropě však podle něj ovlivňuje i řada dalších faktorů, například takzvaná Severoatlantická oscilace, tedy klimatický jev, který spočívá v kolísání tlaku vzduchu nad severním Atlantikem, přičemž změny v rozdílu tlaků mezi těmito útvary výrazně ovlivňují sílu a směr západních větrů a dráhy tlakových níží.
Pecha dále uvedl, že nejsilnější fáze jevu El Niño byly na přelomu let 1982 a 1983, 1997 a 1998, 1991 a 1992 a 2015 a 2016. „Letošní fáze je ale silnější než ty předchozí, což pravděpodobně způsobí, že i příští rok bude globálně teplotně nadprůměrný,“ řekl odborník. Poslední El Niño bylo v letech 2023 a 2024.
Dva stupně navíc a dražší obilí
Podle Kožmínové v důsledku jevu letos poklesne světová produkce oproti předchozí sezoně u pšenice zhruba o tři procenta, u rýže o více než dvě procenta a u kukuřice přibližně o 1,3 procenta. V Česku se významný dopad na zemědělskou produkci neočekává, doplnila.
El Niño a La Niña
Jsou teplou a studenou fází klimatického jevu ENSO (El Niňo – Jižní oscilace) v rovníkovém Pacifiku, který je výsledkem změn rozložení povrchové teploty mezi východní a západní částí oceánu. Ve fázi El Niño je teplejší voda spíše u pobřeží Ameriky, při La Niňa naopak u Austrálie a Indonésie. Síla jevu je měřena pomocí rozdílu povrchové teploty v přesně definované oblasti oceánu. Dopady El Niño zasahují podle odborníků především Ameriku, Asii, Austrálii a částečně Afriku.
Silné El Niño je definováno jako teplota povrchu moře o 1,5 až dva stupně Celsia vyšší než průměr v konkrétní oblasti Tichého oceánu, velmi silné El Niño pak znamená odchylku o více než dva stupně.
V kombinaci se změnou klimatu by podle odborníků mohlo předpokládané silné El Niño v letech 2026 a 2027 zvýšit globální teploty na úroveň, která na Zemi nebyla posledních 120 tisíc let.