Aktual.: 23.07.2026 11:16
Praha – Finanční zdraví Čechů se podle Indexu prosperity zlepšilo. Za posunem ČR z desáté na letošní sedmou příčku mezi 27 zeměmi EU stojí především nebývalá spořivost Čechů. Česko výsledku dosáhlo navzdory vysokým výdajům za energie, nízkým investicím domácností či propadem u finanční rovnosti mezi muži a ženami. Na předních místech jsou severské státy v čele s Dánskem. Vyplývá to z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
„Sedmá příčka je dosud nejlepší výsledek ČR a dokazuje dlouhodobý trend zlepšování, který v datech sledujeme už od prvního ročníku z roku 2022. Tehdy jsme totiž stanuli na 13. místě, a to především vlivem vysokých výdajů na energie a nízkého podílu investic na financích domácností. Obě tyto oblasti zůstávají ve srovnání se zbytkem Evropy pro Česko podprůměrné, ale v obou jsme zaznamenali mírné zlepšení,“ uvedl analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil.
Nejvíce peněz si Češi uchovávají na netermínovaných účtech u bank. Na konci května 2026 na nich české domácnosti měly uloženo 3,3 bilionu korun, z toho 46 procent bylo na běžných účtech, upozornila analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová. Zájem Čechů o investování ale podle ní postupně roste. Češi si naopak pohoršili ve finanční rovnosti mezi muži a ženami, faktorem však může být i změna metodologie průzkumu.
Mezi silné stránky Čechů patří pověstná česká spořivost. „V indikátoru nazvaném úspory vůči příjmům jsme totiž na první příčce napříč celou EU. Dokážeme uspořit přes pětinu příjmů, o čemž by si slovenští sousedé mohli s úsporami 8,1 procenta nechat jen zdát. Ještě horší je situace v Řecku a Bulharsku, kde výdaje převyšují příjmy,“ doplnil Odstrčil.
Rumunsko skončilo v celkovém srovnání finančního zdraví na posledním místě, následované je Řeckem, Bulharskem a Slovenskem. Na opačném konci srovnání skončilo Dánsko, které letos poprvé od vzniku indexu sesadilo Nizozemsko. Trojici nejúspěšnějších zemí uzavírá Švédsko. Tyto země propojuje několik podobností, jako jsou vysoké investice a finanční aktiva, relativně vysoké úspory, nízká sociální a materiální deprivace či malý podíl nízkopříjmových domácností, kterým by chyběla finanční rezerva.
Pátým nejlepší výsledek má Česko v kategorii sociální a materiální deprivace, kterou EU charakterizuje jako podíl lidí, kteří žijí v běžných domovech, ale nejsou schopni pokrýt většinu základních potřeb nedílně spjatých se standardem života. Mezi tyto potřeby patří například neschopnost adekvátně vytápět, nahradit rozbitý nábytek, pokrýt neočekávané náklady, koupit si nové oblečení či zajistit si připojení k internetu z finančních důvodů. Takových domácností je v Česku 2,6 procenta, tedy méně než polovina výsledku Německa.
Největším problémem v Česku zůstávají výdaje spjaté s energiemi. Na plyn, elektřinu a další paliva v ČR připadne 6,6 procenta výdajů domácností.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}












