Blízkovýchodní krize si vybírá daň na Indii, kde to vře kvůli omezení dodávek a zdražování klíčového ropného plynu i hnojiv. Konflikt může podle odhadů připravit zemi o procento hrubého domácího produktu (HDP). USA navíc posilují vztahy s Pákistánem, který se zhostil mírového vyjednávání, což Dillí znepokojuje. Opozice považuje nečinnost vlády Naréndry Módího za diplomatickou ostudu.
Indické hospodářství si v posledních letech udržovalo významný růst, krize na Blízkém východě ho ale zbrzdí. Ratingová agentura Moody’s už snížila prognózu růstu čtvrté největší ekonomiky světa pro fiskální období 2026 až 2027 na šest procent z dřívějších 6,8 procenta. Indické úřady ještě před vypuknutím konfliktu počítaly s růstem přes sedm procent.
Podle Moody’s vliv blízkovýchodní války na globální trh s energiemi zatíží dynamiku růstu a zvýší inflační rizika. „Ekonomické dopady na Indii budou docela zásadní. Šíleným způsobem roste inflace. Už jsou predikce, že to přeskočí sto rupií za dolar,“ řekl ČT24 indolog Zdeněk Štipl z Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy.
Konflikt dopadá i na indické migranty žijící v Perském zálivu, kteří přispěli k ekonomickému rozkvětu asijské země, ale teď se v oblasti necítí bezpečně, případně přišli o práci, upozornil Štipl. Někteří se teď vracejí domů. „Je to důležité v tom smyslu, že tito pracovníci posílají do vlasti spoustu peněz a Indie je dlouhodobě v tomto ohledu největší příjemce (těchto peněz), a to značně posiluje rozpočet obyčejných lidí, hlavně na jihozápadě ve státě Kérala, odkud pochází početná migrantská komunita,“ popsal Štipl.
Módího nacionalistická strana BJP přitom kromě prosazování hinduistických hodnot a kultury dlouhodobě sází právě na šíření prosperity. Velkou zkouškou tak pro ni v dobách globálního energetického šoku budou regionální volby, jež začínají ve čtvrtek a týkají se asi 174 milionů voličů, píše list The Financial Times (FT). Podle experta na jižní Asii Sušanta Singha z Yaleovy univerzity je indický premiér pod tlakem.
„Dvěma jeho hlavními argumenty od doby, kdy se stal premiérem, byly: ‚Jsem hvězda zahraniční politiky, která udělala z Indie velmoc a všichni na světě mi naslouchají‘… a druhou argumentací bylo, že indická ekonomika je silnější,“ řekl FT Singh. „Ale teď probíhá menší zátěžový test a věci se moc dobře nedaří,“ poznamenal k pozici Módího, jenž je u moci už třetí funkční období v řadě.
Závislost na palivech z Perského zálivu
Americko-izraelské údery na Írán vedly k zablokování klíčového Hormuzského průlivu, což způsobilo nedostatek paliv a růst cen ve zbytku světa, včetně Indie. I když se v nové dohodě o dvoutýdenním příměří hovoří o uvolnění vodní cesty, není jasné, za jakých podmínek a kdy bude obnoven plný provoz. Podle expertů to může trvat měsíce – stejně tak růst cen. Nejistota obnovení konfliktu navíc přetrvá a řadu lodí může od plavby Hormuzem odradit.
Třeba dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) do Asie se v březnu snížil o 8,6 procenta na 20,6 milionu tun, což je největší pokles od prosince 2022. Uzavření Hormuzu přerušilo přibližně pětinu celosvětových dodávek. Kromě toho bylo po íránských útocích uzavřeno největší zařízení na LNG na světě v Kataru. Části komplexu jsou zničeny a rekonstrukce bude trvat roky.
Indie, která dováží skoro polovinu LNG, se stejně jako jiné asijské země snaží rychle přeorientovat minimálně v krátkodobém horizontu zpět na uhlí. Ještě větší problém ale pro obyvatelstvo miliardového státu představuje nedostatek LPG, tedy plynu z ropy. Jedná se hlavně o propan a butan.
Dillí dříve dováželo ze zemí Perského zálivu asi 60 procent své spotřeby LPG, která činí desítky milionů tun ročně. V Indii se používá jako palivo – v domácnostech na vaření a topení, v autech nebo v průmyslu. Lze ho snadno skladovat a spaluje se čistěji než uhlí nebo nafta. V místních médiích se v poslední době objevily snímky, jak Indové mnoho hodin čekají ve frontách na plynové bomby.
„Není to jako u nás, že máme plynovody nebo elektřinu – Indové ji zatím moc nepoužívají v domácnostech, takže i v paneláku má každý v bytě plynovou bombu, kterou mu chodí pravidelně někdo vyměňovat, když je bohatší. Když je chudší, tak si ji chodí měnit sám. Před pár lety ještě byly plynové bomby dokonce dotované, takže velká část spotřebitelů měla nižší ceny – měly nárok třeba na dvě tři za měsíc. Bez toho si neuvaří nic, takže ten dopad je docela velký,“ konstatoval Štipl.
Už v březnu se začaly v Indii zavírat některé restaurace. „Lidé přicházejí o práci v tomhle smyslu. Někde tam lidé (do hospod) ani nechodili,“ poznamenal Štipl.
Benzin podle něj zdražil za vlády Módího výrazně už dříve. „Zatím to jsou schopni ekonomickými zásahy držet na stálé rovině,“ míní indolog.
Obavy z potravinové krize
Podle listu Guardian ale panikaří indičtí zemědělci, a to kvůli nedostatku hnojiv. „Pokud nedostaneme hnojiva, bude menší výnos. To ovlivní celou mou rodinu a celý region, protože jsme na zemědělství zcela závislí,“ řekl britskému deníku farmář Gurvinder Singh z Paňdžábu.
Analytici a globální organizace varují, že tento dopad brzy zastíní vysoké ceny ropných barelů a mohl by být zničující pro globální potravinovou bezpečnost. Indie spotřebovává 60 milionů tun hnojiv ročně a je druhým největším spotřebitelem na světě hned po Číně. Většina hotových výrobků i surovin přitom opět pochází ze zemí Perského zálivu a je přepravována přes Hormuz.
Rostou tak obavy z nedostatku potravin. „V zemích, jako je Indie, by se dominové účinky nedostatku plynu a hnojiv mohly projevovat ještě měsíce a ovlivnit, jaké plodiny budou zemědělci schopni pěstovat a kolik výnosů vyprodukují, což by se nakonec mohlo promítnout do nedostatku zásob základních produktů, jako je rýže,“ upozornil Guardian.
Dillí se během nynější krize s nedostatkem paliv obrací na jiné státy. V případě LPG jsou to hlavně Spojené státy, Norsko, Kanada a Rusko. Federální vláda také uplatnila nouzové pravomoci, které nařizují rafineriím maximalizovat produkci LPG a omezit jeho prodej průmyslu, aby se zabránilo nedostatku pro asi 333 milionů domácností s přípojkami na LPG, uvedla agentura Reuters. Továrny v některých odvětvích, včetně nerezové oceli a plastů, v důsledku toho omezily výrobu.
Ministerstvo životního prostředí navíc doporučilo úřadům v indických státech, aby na měsíc povolily používání biomasy, petroleje a uhlí jako alternativních paliv pro segment pohostinství a restaurací. Indie také koupila 44 tisíc tun íránského LPG naloženého na lodi, na kterou se vztahují sankce. Loď minulou středu zakotvila v západním přístavu Mangalúru, kde vyložila palivo.
Pomoc Ruska
Dillí se snaží narychlo diverzifikovat i dodávky LNG a „černého zlata“ – pomoc nabídla Moskva. Indické rafinerie už obnovily velké nákupy ruské ropy a zajistily si 60 milionů barelů jen na duben. U LNG by šlo o první přímé dodávky od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
„Rusko má snad mít v Indickém oceánu stínovou flotilu, která tam pluje a asi čeká, kdo nabídne víc,“ uvedl Štipl. „Plyn se moc rychle nahradit nedá. Ropu dříve Indie odebírala od Ruska dost, pak to (americký prezident Donald) Trump trošku zarazil, ale myslím, že (nyní) nebudou mít jinou možnost,“ podotkl expert.
Podle analytiků je Moskva pro Dillí „přítelem za každého počasí“. Tento postoj je zakotven ve strategických zájmech Indie, přičemž obě země se podle pozorovatelů navzájem považují za klíčové pro balancování mezi Čínou a Spojenými státy, podotýká web The South China Morning Post.
Poprvé po sedmi letech navíc indické rafinerie pořídily rovněž íránskou ropu, napsal o víkendu server zpravodajské televize CNBC. Spojené státy v březnu dočasně zrušily sankce na íránskou ropu a rafinované produkty, aby zmírnily nedostatek dodávek.
Indie je třetí největší dovozce a spotřebitel ropy na světě. Takzvané černé zlato ale z Íránu neodebírala od května 2019 kvůli tlaku Spojených států. „Vzhledem k narušení dodávek z Blízkého východu si indické rafinerie zajistily dodávky ropy, včetně íránské; a není zde žádná překážka u plateb za dovoz íránské ropy,“ sdělilo ministerstvo pro ropný průmysl.
Zastínění Pákistánem
Blízkovýchodní válka zanechá stopy i na diplomatické reputaci Indie, která se snaží prezentovat jako neutrální aktér. Zprostředkování příměří se totiž ujal Pákistán, největší regionální rival Dillí, přičemž země ještě nedávno vedly krátkou válku.
Podle experta na obranu Ejaze Haidera z Láhauru je Pákistán „jedinou zemí v muslimském bloku“, která udržuje pracovní vazby s Íránem i s monarchiemi Perského zálivu. To mu dává vzácnou schopnost kyvadlově přenášet zprávy napříč rozděleným regionem, řekl analytik BBC.
Jde ale také o vliv. Analytik z Islámábádu Umer Farúk tvrdí, že diplomatický význam Islámábádu spočívá v jeho bezpečnostní roli v Perském zálivu. Saúdská Arábie a její sousedé, obklopení milicemi podporovanými Íránem – od Jemenu po Irák a Libanon – vnímají pákistánské pozemní síly jako důvěryhodný nárazník, míní podle BBC Farúk.
„Příklon k Pákistánu ze strany Spojených států trvá už zhruba rok. Změnilo se tam vedení. Generál Ásim Munír (šéf armády) byl přijat v Bílém domě. Pákistán byl pro Ameriku dlouhodobě větší spojenec, chvilku to vypadalo na odklon a přiklonění se k Indii, ale to teď, řekl bych, skoro padá,“ konstatoval Štipl. „Pokud jde o zahraniční vztahy (Dillí), je to jeden neúspěch za druhým. Řekl bych, že (indičtí politici) nevědí, co mají dělat,“ soudí expert.
Indická zdrženlivost
Vzniklá situace je pro Indii nyní krajně nepříjemná. Módí vyzýval všechny strany ke zdrženlivosti a zasazoval se o dialog. Všem státům doporučil, aby upřednostňovaly „suverenitu a územní celistvost“. Země formálně odsoudila jen íránské útoky na státy Perského zálivu, nikoli americké-izraelské údery na Írán, podotýká v blogu evropská akademická asociace European Consortium for Political Research (ECPR).
Některé opoziční strany a analytici v Indii tvrdí, že Dillí, které má vazby napříč regionem, mělo alespoň zvážit roli zprostředkovatele. Indický národní kongres podle BBC dokonce označil chování Módího vlády za ostudu pro tamní diplomacii.
Expert na jižní Asii Michael Kugelman z think tanku Atlantic Council si ale myslí, že Indie se nikdy ve skutečnosti neucházela o roli zprostředkovatele a je nepravděpodobné, že by tak učinila bez formální žádosti. Diplomatický vzestup Pákistánu by podle něj mohl být krátkodobý a omezený na roli prostředníka.
Zahraniční politika byla v podstatě už od dob získání nezávislosti na Británii podceňovaná, upozornil v této souvislosti Štipl. „Indie je hodně zahleděná do sebe, do svých vlastních problémů a zahraniční vztahy byly vždy tak trochu na druhé koleji. Je to vidět i na rozpočtu indického ministerstva zahraničí. Premiér Módí tohle trochu změnil, protože létal všude po světě, byla tam taková snaha ukázat se, ale bez nějakého velkého naplnění,“ poznamenal indolog.
Dillí se snažilo prezentovat v posledních letech jako vůdčí hlas globálního Jihu, připomíná BBC. „Indie prokázala vůdčí postavení v oblasti klimatu a energetiky; nemusí – a ani nemůže – dělat všechno,“ míní analytik Happymon Jacob z Univerzity Shiv Nadar.
Podle indické opozice si ale Dillí nemůže dovolit být pasivní. „Tato válka poškodila zájmy Indie téměř v každém praktickém smyslu… Hlubší otázkou je, zda je Indie ochotna to dostatečně jasně říct,“ napsal bývalý indický ministr zahraničí Nirupama Rao na síti X.
Prohlubování vztahů s Izraelem
Opoziční lídři viní Módího kabinet z nápadného mlčení o izraelských zločinech v Gaze a útocích na Írán, což podle nich napovídá příklonu k židovskému státu a narušení dlouhodobé snahy o balancování mezi Izraelem a Íránem. „Zdrženlivost má své místo. Přizpůsobení je nezbytné. Ale když vyvstanou zásadní otázky – o suverenitě, o mezích síly, o ochraně civilistů – Indie si nemůže dovolit mlčet,“ zdůraznil podle BBC Rao.
Módí před devíti lety jako vůbec první indický premiér navštívil židovský stát. Indie kupuje ve velkém izraelské zbraně a pokročilé technologie určené pro dohled, ochranu a přesné vojenské údery, zmiňuje ECPR.
Shodou okolností začaly americko-izraelské letecké údery krátce poté, co Módí ukončil neformální návštěvu židovského státu, kde podepsal řadu memorand o porozumění v oblasti umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, obrany a zemědělství. V parlamentu, kde uvedl, že jeho země pevně stojí za Izraelem, byl následně vyznamenán Medailí předsedy Knesetu, píše ECPR.
Historické vazby na Teherán
Indie má přitom historické sociální, politické a ekonomické vztahy rovněž s Íránem. Až do britské kolonizace byla dvorním jazykem v zemi perština. Silné vazby udržovaly státy následně i v době vlády šáha.
Islámská revoluce a zejména západní sankce přinesly určité omezení kontaktů, přesto Teherán a Dillí rozšířily vazby v řadě oblastí, včetně boje proti terorismu, regionální stability a energetické bezpečnosti, uvádí nezisková organizace Middle East Institute, která sídlí ve Washingtonu.
Indie mimo jiné investovala do roku 2025 přes sto milionů dolarů do rozvoje íránského přístavu Čáhbáhár, který je nejbližším přístupovým bodem Íránu do Indického oceánu. Jde o klíčové přepravní centrum vedoucí do Afghánistánu a Střední Asie.
Dillí i Teherán se také staví proti americkému unilateralismu a unipolárnímu světu. „Indická opatrnost vůči americké moci není jen odkazem antikoloniálního idealismu. Je zakořeněna ve velké strategické vizi. Jako nejmocnější aktér na světě představují Spojené státy jedinečné riziko pro strategickou autonomii Indie. Indie proto preferuje určitá omezení před hegemonií USA,“ píše v analýze magazín The Diplomat.
Írán díky relativně vřelým vztahům v posledních týdnech povolil několika lodím plujícím pod indickou vlajkou pohyb Hormuzem. Vazba obou zemí se nicméně v uplynulé dekádě oslabila poté, co se Dillí na zasedání Mezinárodní agentury pro atomovou energii postavilo proti íránskému jadernému programu.
„Bilaterální obchod prudce poklesl z přibližně 17 miliard dolarů (355 miliard korun) v roce 2018 na zhruba 1,68 miliardy dolarů (35,1 miliardy korun) v letech 2024 až 2025. Indické investice do íránského ropného a plynárenského sektoru se také do značné míry zastavily,“ podotýká ECPR.
Kritika poplatků za plavbu Hormuzem
Dillí nyní odmítá výběr mýtného za průjezd nákladních plavidel Hormuzským průlivem, což podle některých médií Teherán už nyní praktikuje, sdělily indické vládní zdroje televizi NDTV s tím, že to zakazuje Úmluva OSN o mořském právu a musela by být změněna Charta OSN. Zdroje také tvrdily, že Indie ohledně mýtného zatím s Teheránem nejednala.
Plán současného příměří podle agentury AFP umožňuje Íránu i Ománu účtovat si poplatky za lodě proplouvající průlivem. Jeden z obeznámených úředníků uvedl, že Teherán použije vybrané peníze na rekonstrukci. Podle NDTV ale pravděpodobně tento bod nebude přijatelný pro arabské státy Perského zálivu, které se také musí znovu postavit na nohy po opakovaných íránských útocích namířených proti jejich energetickým zařízením.
Podle údajů společnosti Kpler uskutečnili dopravci komodit od 1. března do 7. dubna v průlivu 307 plaveb, což představuje 95procentní pokles oproti provozu v době míru. I po uzavření příměří byla doprava v oblasti ve čtvrtek dál omezená.
