Dvě menší okna, jedno orientované na sever, druhé na východ. Právě odtud přicházelo do obývacího pokoje jen omezené množství denního světla. Místnost navíc působila těžce a vedle ní zůstával kuchyňský jídelní kout, který s obývací částí příliš nesouzněl.
Související
„Nevyhovoval jim hlavně původní velmi tmavý obývací pokoj a neosobní jídelní kout v kuchyni,“ říká interiérová designérka Šárka Horáková ze studia Montesara Interiors. Manželé chtěli místo, kde se jim bude dobře trávit každý den. Proměna proto neměla skončit u nové barvy stěn nebo výměny nábytku. Důležité bylo také pohodlí, přehledné uspořádání a atmosféra, která bude odpovídat jejich životnímu stylu.
Světlá podlaha spojila obývák s kuchyní
Zásadní stavební změny nebyly nutné. Horáková se soustředila především na barvy, materiály, nábytek a osvětlení. Jedním z důležitých kroků bylo pokračovat v obývacím pokoji se stejnou světlou vinylovou podlahou, jakou už měli majitelé v kuchyni.
„Šlo o propojení a optické zvětšení prostoru,“ vysvětluje designérka. Kdyby každá část domu měla jinou podlahu, místnosti by působily odděleněji. Stejný materiál naopak pomohl vytvořit dojem jednoho navazujícího celku.
Světlé odstíny zároveň ubraly místnosti na těžkopádnosti. Místo výrazných kontrastů a množství drobných prvků dostaly prostor materiály a barvy, které spolu přirozeně ladí. Obývací pokoj tak nepůsobí jako samostatná tmavá místnost, ale jako součást obytného prostoru.
Komín schovali za dřevěné latě
Jedním z nejvýraznějších prvků interiéru je obklad z dřevěných latí. „Prioritou bylo zakrytí komínu tak, aby nepůsobil v obývacím pokoji rušivě. Zároveň jsem na laťkové zakrytí navázala policemi a skříňkami obývací stěny,“ popisuje.
Stejný motiv se objevuje také za televizí a v jídelním koutě. Dřevěné latě neslouží jen jako dekorace, ale pomáhají propojit jednotlivé části místnosti. Obývací stěna díky nim působí jako promyšlený celek, nikoli jako sestava několika nesouvisejících kusů nábytku.
Právě tento návrh přitom nepatřil k těm, které by majitelé přijali bez váhání. „Tohle řešení bylo trochu složité prosadit,“ přiznává Horáková. Výsledné řešení však dalo místnosti výrazný prvek, který zároveň plní konkrétní funkci.
Barvy připomínají zahradu
Inspiraci pro barevnost hledala designérka mimo samotný dům. Majitelé jsou vášniví zahrádkáři, a tak se do interiéru promítly přírodní tóny, světlé dřevo a různé odstíny zelené. Doplnila je jemná růžová, která prostor zjemňuje, aniž by přebírala hlavní roli. „Příjemnou atmosféru dotvářejí všudypřítomné květiny a grafiky na stěnách,“ říká Horáková.
Černé detaily na úchytkách, rámech obrazů a dekoracích jemně kontrastují se světlými tóny interiéru. „Dodávají mu elegantní, nadčasový charakter,“ říká Horáková.
Méně drobností, více prostoru
Při výběru nábytku hrály hlavní roli potřeby majitelů. Designérka proto zvolila vyšší křeslo, ze kterého se pánovi domu bude snáze vstávat. „Určitě hrála větší roli ergonomie. Hlavně křeslo bylo zvoleno vyšší,“ popisuje Horáková.
Pozornost věnovala také osvětlení. Do pokoje s malými okny a nedostatkem denního světla nestačil samotný centrální lustr, doplnila ho proto stojací lampou a svítidlem na komodě. Majitelé si tak mohou intenzitu světla přizpůsobit podle toho, co právě dělají.
Proměna tmavého obýváku nemusí nutně znamenat nákladnou rekonstrukci. „Není potřeba měnit interiér hned celý nebo najednou. Stačí prostor vyčistit od spousty drobných dekorací a nechat jednu výraznější, větší, dominantní,“ radí Horáková.
Stejně důležité je nepřeplnit místnost nábytkem a nechat mezi jednotlivými kusy dostatek volného místa. Interiér pak působí klidněji, aniž by ztratil osobitost.
Zdroj: autorský článek