New York 23. září (ČTK) – Íránský prezident Masúd Pezeškján v dnešním projevu na zasedání Valného shromáždění OSN kritizoval úterní proslov amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil Írán za teroristy. Podle Pezeškjána, který poukázal na americký útok na školu v Íránu, je Teherán naopak obětí terorismu. Pezeškján rovněž hájil íránský zájem udržet si vojenskou sílu, kterou označil za čistě obrannou. Zmínil se také o íránském jaderném programu, který označil za mírový a energetický, nikoli zbrojní. Americká delegace sál během Pezeškjánova projevu opustila.

„Americký prezident nás vykreslil jako teroristy. My jsme ale obětí terorismu,“ řekl Pezeškján. Přítomným v sále přitom ukázal snímky dětí ze zničené školy a také jejich hroby. Úder připisovaný Spojeným státům v první den války zasáhl základní školu ve městě Mínáb a zabil 168 dětí a 14 učitelů. Vyšetřovací komise OSN pro Írán tento měsíc uvedla, že takové útoky představují válečné zločiny.

Pezeškján zdůraznil, že Írán se nehodlá před Američany sklonit a že americká agrese naopak zemi sjednotila. „Írán nikdy nebyl agresorem, nikdy nezačal válku, ale dokázali jsme, že se nebojíme boje a válčení,“ řekl. Zdůraznil, že Írán je připraven bojovat do posledního dechu, zároveň ovšem dává přednost diplomacii.

Podle Pezeškjána je důležité, aby si jeho země udržela silnou armádu, která by dokázala reagovat na hrozby, kterým Teherán čelí.

Tématem projevu íránského prezidenta byl i Hormuzský průliv, který byl před válkou klíčovou cestou pro vývoz ropy a plynu ze zemí Perského zálivu. Podle Pezeškjána není možné, aby úžina byla zneužívána k agresi vůči Íránu a k dopravě zbraní proti islámské republice.

V projevu Pezeškján kritizoval i Izrael a označil Palestinu za otevřenou ránu ve svědomí mezinárodního společenství. Jakýkoli trvalý mír v regionu není možný bez spravedlnosti pro Palestince, zdůraznil.

Trump v úterním projevu prohlásil, že věří, že Írán po amerických listopadových volbách bude chtít s USA uzavřít mír, v opačném případě pohrozil zničením země.

Teherán a Washington v polovině června podepsaly takzvané memorandum o porozumění s cílem ukončit válku. Tu na konci února rozpoutaly USA a Izrael společnými údery na Írán. Vyžádala si tisíce životů, především v Íránu a Libanonu, a otřásla globální ekonomikou. Memorandum počítalo s obnovením volné plavby v Hormuzském průlivu. Začátkem července ale opět vzplály boje. Spojené státy tvrdí, že Teherán dohodu porušoval útoky na lodě v Hormuzském průlivu, a obnovily vzdušné údery na íránské území. Teherán naopak uvádí, že dohodu neplnily Spojené státy.

Šara v OSN kritizoval Izrael za útoky na Sýrii, Golany označil za syrské

Syrský prezident Ahmad Šara v dnešním projevu během všeobecné rozpravy 81. zasedání Valného shromáždění OSN kritizoval izraelské údery proti jeho zemi a prohlásil, že Izraelem okupované Golanské výšiny zůstanou syrským územím. Šara také prohlásil, že Sýrie se po občanské válce vrátila k vládě práva, respektuje své občany, obnovila stabilitu a bezpečnost a už není zemí podporující terorismus.

„Boje skončily, země je sjednocená. Sýrie zahájila cestu obnovy a rekonstrukce,“ řekl Šara, který k delegacím během všeobecné rozpravy Valného shromáždění promluvil již v loňském roce. Tehdy hovořil o tom, že Sýrie po desetiletích diktatury znovu získává své právoplatné místo mezi světovými národy.

Tématu obnovy země se věnoval Šara na úvod dnešního projevu, kdy hovořil mimo jiné o tom, že Sýrie znovu staví diplomatické mosty a stává se součástí bezpečnosti regionu. „Už nejsme sponzory terorismu,“ řekl s tím, že nynější Sýrie si cení lidských životů a svých obyvatel. Obnovu bezpečnosti v zemi podle něj dokládá návrat 3,5 milionu lidí, kteří ze země kvůli občanské válce utekli.

Část svého projevu věnoval kritice Izraele, který okupuje Golanské výšiny. „Golany zůstanou syrské,“ řekl Šara. Prohlásil také, že Izrael nadále podniká údery na cíle v Sýrii, kde provedl na 500 vzdušných útoků a přes 1200 pozemních vpádů.

Izraelská armáda od pádu autoritářského prezidenta Bašára Asada na konci roku 2024 provedla na syrském území stovky vzdušných úderů a řadu pozemních vpádů, které Tel Aviv odůvodňuje zajištěním vlastní bezpečnosti, případně ochranou drúzské menšiny žijící na jihu Sýrie.

Po Asadově svržení se prezidentem stal vůdce islamistické povstalecké skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Šara, který dříve používal bojové jméno Abú Muhammad Džúlání.

Golanské výšiny obsadil Izrael za šestidenní arabsko-izraelské války v červnu 1967. V roce 1981 Izrael 1200 kilometrů čtverečních anektoval, zhruba 510 kilometrů čtverečních na východě území kontroluje Sýrie. V nárazníkovém pásmu o šířce dvou až šesti kilometrů působí Pozorovatelská mise OSN pro uvolňování napětí (UNDOF). Anexi odsoudila rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.