Vztahy mezi Tel Avivem a Ankarou se výrazně zhoršily po vypuknutí války v Pásmu Gazy. Rozhodnutí vlády nyní musí ratifikovat izraelský parlament. Návrh vládě předložil ministr zahraničí Gideon Saar.
„Arménská genocida dodnes zůstává předmětem institucionalizované kampaně popírání a zlehčování, včetně manipulativního přepisování dějin, a to zejména ze strany turecké vlády,“ uvedl Saar.
Podle ministra nastal čas, aby Izrael jako židovský stát svůj postoj ke genocidě formálně přijal. Rozhodnutí vlády označil za morální a historickou povinnost.
Předchozí izraelské vlády se vyhýbaly oficiálnímu uznání arménské genocidy kvůli snahám zachovat dobré vztahy s Tureckem, které v minulosti patřilo mezi nejbližší spojence Tel Avivu v regionu. Od začátku války v Pásmu Gazy nicméně Ankara Izrael pravidelně obviňuje z páchání genocidy na palestinském obyvatelstvu, což Tel Aviv opakovaně odmítá.
„Horší než Hitler“
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan chování Izraele vůči Palestincům v Pásmu Gazy přirovnal ke způsobu, jakým jednali nacisté se Židy za druhé světové války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle něj „dokonce předčil (nacistického diktátora Adolfa) Hitlera“.
Netanjahu naopak Erdogana označil za antisemitského diktátora, který páchá genocidu na Kurdech. Podle Saara ale izraelské uznání arménské genocidy odvetou za takovéto „otevřené nepřátelství“ není.
Arméni se dlouhou dobu snaží o mezinárodní uznání arménské genocidy, při níž v letech 1915 až 1917 zemřelo v Osmanské říši 1,5 milionu lidí. Turecko jako nástupnický stát Osmanské říše pojem genocida odmítá a tvrdí, že obětí bylo 300 tisíc až 500 tisíc a že se jednalo o represe v kontextu války.
Ankara se také brání tím, že se zločiny udály před vznikem Turecké republiky. Systematické zabíjení Arménů uznalo za genocidu podle AP více než 30 států včetně Francie, Německa, USA a také České republiky.
Loni v září nezávislá komise OSN zveřejnila zprávu, ve které uvedla, že izraelské úřady a síly spáchaly v Pásmu Gazy čtyři z pěti činů definovaných jako genocida. Tyto definice vycházejí z Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia, kterou přijalo Valné shromáždění OSN v roce 1948.
Jedním z genocidních činů je snaha úmyslně zcela či částečně zničit určitou skupinu obyvatelstva. Zářijovou zprávu komise kategoricky odmítlo izraelské ministerstvo zahraničí, které zároveň v prohlášení vyzvalo k okamžitému zrušení tohoto orgánu.
