Infarkt nezačíná ve chvíli, kdy člověka začne bolet na hrudi. Jedna z jeho nejčastějších příčin může vznikat mnohem dřív a bez jediného varovného příznaku. Jde o aterosklerózu, při níž se ve stěnách tepen postupně ukládají tuky, cholesterol a další látky a vytvářejí aterosklerotické pláty.
Ty mohou postupně zužovat prostor, kterým protéká krev. Pokud plát praskne, může se vytvořit krevní sraženina a následkem může být infarkt nebo cévní mozková příhoda. Samotná ateroskleróza přitom může zůstávat bez příznaků i desítky let.
Jak často se takový skrytý proces odehrává už u zdánlivě zdravých lidí, nyní zmapoval mezinárodní projekt REACT. Výzkumníci vedení kardiology Henningem Bundgaardem z Kodaňské univerzitní nemocnice a Borjou Ibáñezem ze španělského Národního centra pro kardiovaskulární výzkum vyšetřili 16 808 lidí ve věku od 18 do 70 let z Dánska a Španělska. Nikdo z nich neměl diagnostikované aterosklerotické kardiovaskulární onemocnění.
Vědci pomocí ultrazvuku hledali pláty v krčních a stehenních tepnách. Pomocí CT angiografie pak také ve věnčitých tepnách zásobujících srdce. U lidí, kteří absolvovali všechna tři vyšetření, našli známky aterosklerózy v 57,1 procenta případů. Začínala překvapivě brzy. Už mezi lidmi od 18 do 29 let ji měl přibližně každý třináctý. S věkem pak výskyt prudce narůstal.
Muži versus ženy
Zvlášť nápadný byl rozdíl mezi muži a ženami. Ve věku 30 až 39 let mělo zjistitelný aterosklerotický plát 34,6 procenta mužů, tedy více než každý třetí, oproti 21,3 procenta žen. Podle autorů se u mužů celý proces posouvá zhruba o pět až deset let dopředu. U žen začíná později, mezi 40. a 60. rokem však následuje výrazně strmější nárůst, který časově přibližně odpovídá období menopauzy.
Ve vyšším věku už byla absence nálezu spíše výjimkou. Mezi 60 a 70 lety nemělo zjistitelný plát jen 1,9 procenta mužů a 8,1 procenta žen. Současně se podle výzkumníků nemoc šířila do více částí cévního systému a objem plátů s věkem výrazně rostl.
„Dosud se preventivní rozhodování zakládalo na odhadu rizika, ale nevěděli jsme, zda už samotná nemoc v těle existuje,“ upozorňuje Bundgaard. Podle něj studie ukazuje, že aterosklerózu lze odhalit desítky let předtím, než se klinicky projeví.
Právě tady výsledky narážejí na způsob, jakým dnes lékaři běžně hodnotí kardiovaskulární riziko. Zohledňují například věk, krevní tlak, cholesterol nebo kouření. Tyto údaje ale vypočítávají pravděpodobnost budoucího problému, nikoli to, zda už je v tepnách skutečně zaděláno na problém.
„Po desetiletí odhadujeme kardiovaskulární riziko pomocí faktorů, jako jsou věk, krevní tlak a cholesterol. Tato studie ukazuje, že nyní můžeme udělat další krok a odhalit samotnou nemoc ještě předtím, než způsobí infarkt nebo mrtvici,“ říká Ibáñez.
Výsledky ovšem neznamenají, že by se nyní měli všichni preventivně objednat na CT nebo ultrazvuk cév. První fáze REACT měla zjistit, jak často a v jakém věku se skrytá ateroskleróza vyskytuje. Nezkoumala, zda plošné zobrazovací vyšetření skutečně zabrání infarktům nebo prodlouží život.
Právě to chtějí vědci ověřit dál. Pokud získají financování, druhá fáze projektu má zahrnovat velkou randomizovanou studii, která porovná současnou prevenci s postupem řízeným přímo podle nálezu v cévách. „Budoucnost kardiovaskulární prevence musí být přesnější a více personalizovaná,“ shrnuje Ibáñez.
VIDEO: Jedno dítě, dva orgány. Chirurg popsal unikátní operaci patnáctiletého chlapce
Zdroj: New England Journal of Medicine, CNIC, American Journal of Preventive Cardiology, Novo Nordisk Foundation – projekt REACT