V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
Projev hlavy státu Pak Čong-hie tehdy přerušily výstřely. Prezidentovi se smrtící kulka vyhnula, zemřela ale jeho manželka Juk Jong-su a také přihlížející školačka. Střelce se podařilo zadržet a vyšetřování vedlo k závěru, že jednal na základě příkazů z KLDR.
Pak Čong-hi významně přispěl k hospodářskému rozkvětu Jižní Koreje a jejímu zařazení mezi takzvané asijské tygry. Zároveň je ale vnímán jako diktátor. Vlády se zmocnil při převratu v roce 1961 a zůstal u moci, s pomocí mučení odpůrců a stanného práva, do roku 1979, kdy byl zavražděn při dalším puči, tentokrát mířeném proti jeho vládě. Zastřelil ho šéf korejské zpravodajské služby.
Film Atentátník/ci je prvním filmovým zpracováním neúspěšného pokusu o zavraždění Pak Čong-hia. Festival v Torontu (TIFF), kde měl jihokorejský titul v září světovou premiéru, ho popsal jako napínavý příběh o vytrvalosti tváří v tvář drtivé korupci. „Hrdinové čelí nebezpečí na každém kroku, ale jdou dál s přesvědčením, že svobodný tisk je nezbytný pro fungující demokracii a že pravda, jakkoli ošklivá, vás vždy osvobodí,“ líčí TIFF. Po odhalení pravdy se pídí trojice z řad policie a tisku na základě hromadících se nesrovnalostí v oficiální zprávě.
Konzervativci mluví o zkreslování historie
V Koreji snímek čelí silné kritice zejména ze strany konzervativců, protože naznačuje, že Pak Čong-hi a zpravodajská služba byli zapleteni do smrti jeho manželky, což je v rozporu s obecně uznávanou verzí.
Za konzervativce kandidovala v roce 2013 v prezidentských volbách Pak Čong-hiova dcera Pak Kun-hje. V rámci předvolební kampaně se omluvila za porušování lidských práv provázející vládu jejího autoritářského otce. V čele země zůstala do roku 2017, než ji parlament po korupčním skandálu zbavil funkce. Z trestu dvaceti let odnětí svobody si odpykala pět, protože tehdejší prezident Mun Če-in jí udělil milost.
Nadace nesoucí jméno Pak Čong-hia se ohradila proti tomu, jak tehdejší události filmaři pojali, a žádá oficiální omluvu. Rovněž hlavní opoziční Strana lidové moci (PPP) mluví o zkreslování historie. Pokusila se předvolat do parlamentu režiséra Ho Čin-hoa a další členy týmu, ale proti tomu se postavili poslanci z vládní Demokratické strany (DS) s tím, že parlamentní výbor „není místem, kde by se měly cenzurovat ideologie a potlačovat svoboda kulturní a umělecké tvorby“.
Konzervativní občanská iniciativa s názvem Nová svoboda a solidarita zorganizovala protesty před domem herce Ju He-džina, představitele fiktivního policejního inspektora, který vyšetřuje atentát a zároveň se vydává po stopách podezřelých náznaků mimo oficiální závěry. Shromáždění na Ju He-džinově adrese plánuje organizace až do konce října. Velmi populárního herce, který má v Koreji pověst „hvězdy zaručených trháků“, žádá, ať hraje i v „pravicových filmech, aby byla zachována politická rovnováha“.
Protestující se shromáždili také před provozovnou rychlého občerstvení Burger King v Soulu a volali po bojkotu řetězce, v jehož reklamách Ju He-džin vystupoval. Stejný tlak vyvíjeli kritici filmu i prostřednictvím sociálních sítí. Burger King reagoval prohlášením, že šlo o jednorázovou kampaň a ostatně už skončila.
Největší jihokorejský webový portál, vyhledávač Naver oznámil, že se obrátil na policii poté, co odhalil automatizované zásahy do hodnocení filmu. Změnil také řazení recenzí u titulu podle nejnovějších, nikoliv nejoblíbenějších poté, co uživatelé upozorňovali na koordinovanou snahu zviditelnit negativní názory.
Ministr kultury: Do umění nemá vláda zasahovat
Do sporů se vložil ministr kultury Čche Hwi-jong. Vyzval k důslednému prosazování zákona, pokud se protestující dopustí protiprávního jednání. „Kritika filmu je svobodná, ale osobní výhrůžky vůči jeho tvůrcům znamenají zničení demokracie,“ citoval ho deník The Chosun Ilbo. Policie ujistila, že „v případě výhrůžek herci či jeho zastrašování bude postupovat podle zákona“ a podnikla kroky k zajištění jeho bezpečnosti.
Čche Hwi-jong také při slyšení v parlamentu hájil tvůrčí svobodu autorů snímku a odmítl, že by vláda měla do obsahu uměleckých děl zasahovat. „Na představivost a tvůrčí práci by neměla být uvalena žádná omezení,“ prohlásil podle jihokorejské tiskové agentury Yonhap. Ministr dodal, že má-li někdo pocit, že bylo poškozeno jeho dobré jméno, může využít dostupné právní prostředky.
Což se také stalo. Bývalý člen městského zastupitelstva v Soulu za Stranu lidové moci podal koncem září trestní oznámení na čtyři členy filmařského týmu, včetně režiséra Ho Čin-hoa a generálního ředitele produkční společnosti Hive Media Corp. A to za pomluvu. Radní zpochybňuje především název filmu Atentátník/ci. Soudí, že použitím množného čísla připouští tvůrci možnost existence dalších pachatelů kromě už odsouzeného a v roce 1974 popraveného muže. Aby mohlo jít o obvinění z poškození dobré pověsti Pak Čong-hia, museli by vznést obvinění exprezidentovi příbuzní, poznamenává list The Maeil Business Newspaper.
„Tento film nebyl natočen s cílem stanovit nový závěr o konkrétní historické události ani popřít či zkreslit stávající fakta. Film neoznačuje žádnou konkrétní osobu jako strůjce incidentu ani nepředkládá hypotézy a dramatické zápletky jako historická fakta,“ odmítla kritiku společnost Hive Media Corp. už koncem září. Zdůraznila rovněž, že film nevznikal s žádným konkrétním politickým záměrem a události ze srpna 1974 „rekonstruuje s využitím filmové fantazie“. Byť tvůrci využili k rešerším veřejně dostupné záznamy a dokumenty, skutečné události a osoby použili jako motivy pro vytvoření uceleného příběhu.
Na stranu tvůrců se postavila i Korejská asociace režisérů (DGK). „Každý natočený film s sebou přináší nejen chválu, ale i kritiku. (…) To, čemu nyní čelíme, není kritika ani výtky vůči filmu, ale osobní útok, který překročil hranici,“ uvedla v prohlášení. Má za to, že kritici snímku se snaží zmařit další tvorbu filmařů a jejich živobytí, aniž by text jmenoval kohokoliv konkrétního. „Film musí pokračovat i tehdy, když se v něm setkávají odlišné myšlenky a hlasy a někdy i vyvolávají kontroverze. Pokud by tato svoboda zmizela, bylo by obtížné, aby vznikaly nové filmy i nové příběhy,“ stojí dále v prohlášení.
Ať si názor udělají diváci
Ministr kultury se však zdráhá vyjádřit názor, zda film zkreslil historii. O tom prý musí rozhodnout diváci. Ti thriller vycházející ze skutečných politických událostí v kinech neignorují. Od premiéry 23. září jich na promítání dorazilo přes dva a půl milionu a novinka se drží na prvním místě žebříčku návštěvnosti.
Kvůli eskalujícím negativním reakcím se ovšem tvůrci rozhodli nedoprovodit dílo na největší a nejvýznamnější filmové přehlídce v zemi, která se nyní koná v Pusanu. Svou absenci zdůvodnili obavami o bezpečnost. I bez jejich přítomnosti se o titulu mluví. Dvacítka představitelů korejského filmového průmyslu během festivalu vyjádřila znepokojení, že se „hodnocení filmu stává nástrojem politických sporů“, a vyzvala politiky, aby nechali názor na divácích.
Ten si budou moci udělat i návštěvníci festivalu v Singapuru, který Atentátník/ci zahájí 21. října. Navzdory žádosti zaslané Stranou lidové moci jménem všech jejích sto devíti zákonodárců vedení přehlídky, aby nápad na zahajovací titul přehodnotila.