Aktual.: 4.11.2026 14:35
Praha – Konání celostátního referenda budou moci navrhnout čeští občané, kteří sesbírají 300.000 podpisů, nebo Parlament po souhlasu obou komor. Výsledek referenda bude závazný, pokud se pro něj vysloví nejméně 35 procent oprávněných hlasujících. Počítá s tím návrh ústavního zákona, který v pondělí projedná vláda. Předloha obecně stanoví, že v referendu se může rozhodovat o věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu. Zároveň výslovně zakazuje referendum o změnách ústavního pořádku, o členství Česka v Evropské unii či Severoatlantické alianci (NATO) či o otázkách obrany a bezpečnosti státu.
Možnost navrhnout všelidové hlasování má získat každý dospělý občan ČR nebo jejich skupina. Podpisy plnoletých občanů má být možné sbírat v petici po dobu jednoho roku. Splnění podmínek pro podání návrhu přezkoumá ministerstvo vnitra. V případech, kdy bude referendum iniciovat Parlament, má být zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny přítomných senátorů.
„Závazné rozhodnutí bude v referendu přijato tehdy, pokud se pro určité řešení vysloví nadpoloviční většina hlasujících občanů a současně tato většina bude představovat alespoň 35 procent osob oprávněných hlasovat v referendu. V ostatních případech nebude rozhodnutí přijaté v referendu závazné a bude mít pouze konzultativní charakter,“ stojí v předkládací zprávě. K totožné věci půjde referendum navrhnout až po pěti letech od vyhlášení výsledku původního hlasování.
Hlasování v referendu chce předkládající ministerstvo spravedlnosti umožnit všem plnoletým občanům Česka včetně těch žijících v zahraničí. V rámci jednoho referenda má být možné položit i více otázek, když nebudou ve vzájemném rozporu. Otázka musí být jednoznačná, srozumitelná a formulovaná tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem „ano“ nebo „ne“. Nesmí obsahovat klamavé nebo hodnotící části a nesmí v ní být naznačeno, jak na ni odpovědět.
Vedle již zmíněných výjimek nemá být referendum možné k základním právům a svobodám, ke státnímu rozpočtu nebo k zásahům do daní, k záležitostem odporujícím mezinárodním závazkům, k ustanovení lidí do funkcí a k jejich odvolání, k individuálním právům a povinnostem, k věcem týkajícím se výkonu soudní moci a k činnosti České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu. Nepůjde jím také schvalovat, měnit nebo rušit právní předpisy.
Rozhodnutí přijaté v referendu má zavázat vládu a prezidenta k tomu, aby ho v rámci své působnosti do pěti let provedli. Sněmovna ani Senát nebudou moci pět let přijmout usnesení, jež by bylo s výsledkem referenda v rozporu. Návrh zákona k provedení referenda bude Parlament moci přijmout, nebo jej neprojednat či projednávání v pětileté lhůtě nedokončit.
Po obdržení návrhu na konání referenda se vláda bude muset do 90 dnů obrátit na Ústavní soud, který do půl roku přezkoumá, zda je návrh na konání referenda v souladu s ústavním pořádkem. Pokud by soud shledal nesoulad, nemohl by prezident referendum vyhlásit. V opačném případě pak prezident referendum vyhlásí do 30 dní od rozhodnutí soudu. Toto rozhodnutí nebude vyžadovat spolupodpis premiéra.
Vláda přípravu zákona o celostátním referendu avizovala v programovém prohlášení. Zdůvodnila to tím, „aby o klíčových otázkách veřejného zájmu mohli občané rozhodovat přímo“. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) dříve uváděl, že s účinností zákona cílí nejpozději na 1. ledna 2028. Koaliční hnutí SPD, pro nějž je všelidové hlasování dlouhodobě jednou z priorit, žádalo účinnost nejpozději od roku 2027. V aktuálním návrhu nicméně stojí, že ústavní zákon má být účinný „první den druhého kalendářního roku po jeho vyhlášení“. Důvodem je dostatečný čas na přípravu prováděcího zákona, který má mimo jiné stanovit způsob ověřování správnosti údajů v petici, pravidla kampaně nebo soudní přezkum referenda.
V meziresortním řízení se k ústavnímu zákonu sešlo přes 150 připomínek, po jejich vypořádání zůstaly dva rozpory s Českomoravskou konfederací odborových svazů. Ta návrh nepodporuje jako celek, protože referendum by podle ní bylo vhodnější u otázek místního nebo regionálního významu. Roční lhůtu pro sběr podpisů pak odboráři pokládají za příliš dlouhou s tím, že může vést jak k intenzivnímu dlouhodobému ovlivňování veřejného mínění, tak k administrativním komplikacím.
K přijetí ústavního zákona o celostátním referendu bude nutný souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. Ve Sněmovně tak vláda potřebuje k jeho schválení 120 hlasů, přičemž kluby koaličních ANO, SPD a Motoristů jich mají 107. Budou tak muset přesvědčit i některé poslance z řad opozice.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}