Až příště budete sekat trávu na zahradě, možná budete stát na místě, kde se kdysi proháněli prvohorní živočichové. Mezinárodní tým vědců vedený geologem Douwe van Hinsbergenem nyní spustil aktualizovanou verzi webu Paleolatitude.org, který dokáže zobrazit, kde se jakékoli místo na Zemi nacházelo během posledních 320 milionů let. Stačí zadat adresu a sledovat, jak váš kus planety driftoval přes pradávné superkontinenty, oceány a klimatická pásma.
„Až příště pojedete na dovolenou, podívejte se na Paleolatitude.org a zjistěte, jakou cestu urazila samotná destinace,“ doporučují výzkumníci.
Princip je jednoduchý, ale výsledek působí skoro jako geologický Google Maps stroj času. Nástroj vychází z takzvaného Utrecht Paleogeography Model, tedy detailního modelu pohybu tektonických desek. Nová verze modelu je podle autorů výrazně přesnější než předchozí pokusy. Zahrnuje totiž nejen pohyb velkých kontinentů, ale i menších tektonických desek nebo takzvaných „ztracených kontinentů“ s názvy jako Velká Adrie, Argoland nebo Tethys Himaláj.
Nizozemsko na úrovni Arábie
A proč je to důležité? Protože poloha na zeměkouli zásadně ovlivňuje klima. Když paleontologové najdou fosilie tropických organismů v Evropě, potřebují vědět, jestli byla planeta tehdy obecně teplejší, nebo jestli se dané místo jednoduše nacházelo mnohem blíž rovníku.
Přesně to se stalo u nizozemského města Winterswijk. Tamní 245 milionů let staré fosilie ukazovaly na prostředí podobné dnešnímu Perskému zálivu – tedy pouště a tropické moře. Vědci nakonec zjistili, že tehdejší Nizozemsko skutečně leželo zhruba ve stejné zeměpisné šířce jako dnešní Arábie.
Když dinosaurům zmizel domov
Nový nástroj ale neslouží jen zvědavcům, kteří chtějí zjistit, kde byla jejich zahrada za časů Pangey. Význam má i pro výzkum vymírání a klimatických změn. Paleontoložka Emilia Jarochowska upozorňuje, že díky přesnějším mapám lze mnohem lépe sledovat, jak se v minulosti měnila biodiverzita během masových vymírání.
„Které zeměpisné šířky se staly neobyvatelnými jako první a které fungovaly jako útočiště? Které druhy migrovaly, které se přizpůsobily a které vyhynuly?“ ptá se vědkyně. Podle ní se tím mění i samotný pohled na historii života na Zemi.
„Naše chápání biodiverzity se posouvá z jednorozměrného – tedy pouze v čase – do trojrozměrného, zahrnujícího i prostor.“ Vědci už například analyzovali kolem 34 tisíc fosilií mořských organismů z období jury a zpětně určovali, v jakých zeměpisných šířkách tito tvorové skutečně žili. Výsledkem je mnohem přesnější mapa dávných ekosystémů.
Model zatím sahá 320 milionů let do minulosti, tedy do období superkontinentu Pangea. Vědci ho ale chtějí rozšířit ještě dál, až k takzvané kambrické explozi před 550 miliony let, kdy se na Zemi začal dramaticky rozvíjet složitý život.
Zdroj: Utrech University, PLOS, Science Alert
