Stubb ve středu na energetické konferenci v Helsinkách prohlásil, že by EU měla usilovat o rozšíření až na 40 členských států. Jako konkrétní kandidáty v této souvislosti zmínil Velkou Británii, Kanadu, Turecko, Norsko nebo Island.
Na summitu Euralectric Power finský prezident upozornil, že současné okno příležitosti pro rozšíření unie je časově omezené. „Až válka na Ukrajině skončí a možná se změní americká administrativa, lidé podle mě znovu sundají nohu z plynu a začnou řešit nepodstatné věci,“ cituje hlavu státu stanice CNBC.
Stubb dodal, že strategická autonomie a geopolitická síla Evropy vychází z její velikosti i rozsahu. Rozšiřování EU zároveň označil za vůbec nejlepší unijní politiku v historii.
„V této chvíli musíme myslet ve velkém. Z geografického hlediska bychom se měli rozšířit, nebo alespoň vytvořit dostatečně flexibilní formu členství, která by umožnila zapojení až čtyřiceti evropských států – a možná i neevropských,“ uvedl Stubb.
„Musíme myslet ve velkém“
Evropskou unii by v příštích letech mohlo čekat největší rozšíření za více než dvě desetiletí. O vstup do bloku aktuálně usiluje devět kandidátských zemí. Mezi hlavní favority patří Černá Hora a Albánie, zatímco Ukrajina a Moldavsko se přibližují k zahájení formálních přístupových rozhovorů.
Finský prezident se však domnívá, že by se EU měla orientovat také směrem na západ a pokusit se o návrat Velké Británie, která unijní struktury opustila v roce 2020.
Další možností by pak podle Stubba mohla být Kanada. „Nebylo by krásné, kdyby se Kanada stala 28. státem Evropské unie namísto 51. státu Spojených států?“ prohlásil.
Americký prezident Donald Trump přitom o myšlence připojení Kanady ke Spojeným státům mluví opakovaně. Naposledy ji připomněl začátkem tohoto týdne, když na síti Truth Social sdílel článek agentury Bloomberg o tom, že Kanada poprvé od roku 2020 sklouzla do technické recese. Trump k tomu poznamenal: „51. stát!“
Co s nejvýbušnějším místem Evropy?
Podle finského prezidenta je potřeba začít vážně přemýšlet také o členství Turecka. „O Turecku už dnes nikdo nemluví, ale musíme otevřít mysl a pochopit, že minimálně z bezpečnostního hlediska potřebujeme mít Turecko co nejblíže,“ upozornil.
Zároveň považuje za klíčové zaměřit se na jihovýchod Evropy a situaci na západním Balkáně. „Je to nejvýbušnější místo v Evropě a je nesmírně důležité. Co budeme dělat se Srbskem, Kosovem, Albánií, Černou Horou nebo Severní Makedonií? Co Bosna a Hercegovina?“ tázal se Stubb.
Na závěr zmínil severní Evropu s tím, že jde o země, které jsou mu osobně velmi blízké – tedy Island, kde se chystá referendum, a také Norsko.
„Pokud chceme ve světě skutečně prosazovat svou moc a vliv, musíme začít myslet ve velkém. Kdo to ale udělá, kdy, kde a jak – to nevím,“ uzavřel Stubb.
Island se chystá na referendum
Islandský parlament minulý týden schválil konání referenda, které se má uskutečnit na konci srpna a rozhodne o tom, zda země zahájí přístupové rozhovory s EU. Tato malá ostrovní země s necelým půl milionem obyvatel požádala o vstup do unie již v roce 2009 v reakci na tehdejší globální finanční krizi, jednání však o čtyři roky později pozastavila.
Také Norsko v době rostoucího geopolitického napětí přehodnocuje svůj vztah k Bruselu, ačkoliv v minulosti již členství v unii dvakrát v lidovém hlasování odmítlo.
