Loni v listopadu ruský ministr obrany Andrej Belousov blahopřál vojákům 42. gardové motostřelecké divize k „osvobození“ Malé Tokmačky. V ruských médiích se o jejím „už už“ dobytí mluvilo více než rok.
Hitem ukrajinského internetu se stal sestřih výroků ruského vojenského blogera Borise Rožina, který v průběhu roku popisoval tu dobytí Malé Tokmačky, tu boj v její těsné blízkosti, tu zase postup ruských sil na vesnici.
Internetové meme proto vykreslují vesnici jako nedobytnou pevnost, nejpevnější baštu na světě a také hlavní překážku ruské armády k oslavě vítězství nad NATO, dobytí Kyjeva nebo Berlína.
Před únorem 2022 přitom věděli o existenci Malé Tokmačky jen místní lidé, archeologové zkoumající tamní mohyly z doby bronzové a příbuzní vězňů z Orichivské nápravné kolonie č. 88. Právě ta se stala pro vojáky hlavním opěrným bodem. Tento rozsáhlý komplex budov, kterému přezdívají „Šanghaj“, totiž slouží jako perfektní kryt a základna pro operátory ukrajinských dronů.
Ves se dočkala vlastní písničky
Bývalý voják a hudebník Roman „Roxas“ Haman, který zde utrpěl těžké zranění hlavy střepinou, o obraně vesnice dokonce složil písničku a snímek z rentgenu vlastní lebky s kusem šrapnelu v mozku použil jako její přebal. „V Tokmačce jsem se znovu narodil,“ říká s tím, že podmínky pro obránce jsou zde naprosté peklo.
Ruské velení momentálně aplikuje v oblasti svou obvyklou taktiku: když nedokáže pozice dobýt, vymaže je z mapy. Pomocí naváděných leteckých bomb (KAB) a dronů Rusové systematicky likvidují jakoukoliv budovu, která by mohla sloužit jako úkryt.
Přesto ruské útoky selhávají. Rusové útočí v malých skupinkách po dvou až třech lidech, ale 90 až 95 procent z nich ukrajinští vojáci zlikvidují ještě na přístupových cestách k vesnici. Když na podzim 2025 Rusko zahájilo masivní mechanizovaný útok, z 26 kusů těžké techniky dojelo na okraj vesnice jediné bojové vozidlo pěchoty – zbytek Ukrajinci zneškodnili cestou.
Díky tomu, že Ukrajina drží pevné obranné linie a efektivně využívá drony, poměr ztrát v tomto sektoru dosahuje 1:10 v neprospěch Ruska.
Extrémní náročnost situace ilustruje příběh teprve 22letého obránce s volacím znakem „Monster“, kterého armáda z pozice evakuovala v květnu 2026 – na svém stanovišti v obklíčení dokázal přežít a držet linii neuvěřitelných 137 dní v kuse.
Zástupci Knihy rekordů Ukrajiny zdejším vojákům dokonce udělili oficiální certifikát za nepřetržité držení pozic. Malá Tokmačka se totiž drží déle než Gibraltar během anglo-španělské války na konci 18. století (1320 dní) nebo Kartágo obléhané během třetí punské války Římany (1100 dní).
