„Ministerstvo dalo přednost zachování kulturně-historických hodnot hřebčína a jeho historické funkce před nevratnou přeměnou těchto ploch pro developerské využití,“ uvedl resort kultury v pátek 4. září. Vysvětlil tak, proč je nyní kompletní areál napajedelského hřebčína kulturní památkou.
Oto Klempíř (Motoristé) tím změnil rozhodnutí svého předchůdce Martina Baxy (ODS), který přiřkl památkový punc jen historickým stavbám.
„Při novém projednání ministerstvo kultury vycházelo také z výsledků odborného zhodnocení Národního památkového ústavu. Z nového posouzení vyplynulo, že památková hodnota hřebčína nespočívá pouze v jednotlivých historických budovách, ale také v jejich propojení s pozemky a pastvinami,“ oznámil nyní Klempířův resort.
„Ministerstvo kultury proto rozhodlo o ochraně areálu jako celku. Zachování pastvin zároveň vytváří podmínky pro možné obnovení jejich původní funkce a návrat koní,“ stojí ještě v tiskové zprávě.
Napajedelské pastviny. Slavný areál zblízka:
Klempířovo rozhodnutí přichází v poměrně symbolickou dobu. Kdyby odtud v únoru 2023 majitelé neodvedli poslední koně, chystal by se právě teď hřebčín na velkou událost. Letos v září je to totiž přesně 140 let, co Aristides Baltazzi rozjel v Napajedlích světoznámý chov dostihových anglických plnokrevníků.
Jen s povolením památkářů
Díky památkové ochraně nemohou nynější většinoví vlastníci – firma Sygnum provázaná se zlínským podnikatelem Antonínem Sieklíkem mladším – nemovitosti bourat nebo přestavovat bez povolení památkářů. Což se tedy nově týká i pastvin v lokalitě Pěnné a Výběhy.
Podnikatelé se dřív netajili tím, že by právě pastviny rádi zpeněžili. V plánu byl třeba developerský projekt se stovkami bytů. Rovněž usilovali o to, aby se rozsah památkové ochrany zmenšil a vztahovala se jen na dvojici budov se stájemi.
I proto se Sieklíkovi snažili bojovat proti současným krokům ministra Klempíře. V polovině srpna ale Městský soud v Praze jejich návrhu nevyhověl. „Neshledal důvody, které by odůvodňovaly pozastavení účinků rozhodnutí ministra,“ uvedl resort kultury.
„Existují dvě možnosti. Buď zůstane areál uzavřený a nevyužitý, nebo se mu podaří vdechnout nový život. Stejně jako se to podařilo u mnoha jiných, původnímu účelu už nesloužících budov. (…) V případě, že by byl areál prohlášen za kulturní památku, možnosti jeho dalšího využití budou velmi omezeny,“ uvádí vlastníci hřebčína na svém webu.
Zda začlenění pastvin do území pod památkovou ochranou umožní návrat koňů a hříbat, zatím není jasné. Buď by musel přijít silný investor, který světoznámý chov plnokrevníka obnoví, nebo musí zvířata i areál stovkami milionů zadotovat stát. O ničem takovém se ale ministerstvo kultury nezmiňuje.