Moře obklopující Evropu se ohřívají rychleji než průměrné klima planety. Má to dopady na přírodu, potravinové systémy i lidi žijící u pobřeží, uvádí studie výzkumné organizace World Weather Attribution, která vyšla v polovině srpna. Rekordně vysoké teploty mořské hladiny v evropských vodách jsou způsobené především klimatickou změnou, tvrdí vědci.
Během léta došlo k mořským vlnám veder od Irska až po Středozemní moře, přičemž v některých oblastech přístroje naměřily teploty povrchu moře o více než šest stupňů Celsia vyšší, než je obvyklé. Z různých zemí už také přicházejí důkazy o závažných ekologických dopadech. Například rybáři ve Velké Británii hlásí nárůst populací chobotnic, zatímco místo výskytu různých mořských druhů se začalo posouvat severním směrem do chladnějších vod, což narušuje potravní řetězce, pobřežní rybolov a akvakulturu.
Dopady se ale mohou projevit i na pevnině, protože vyšší teploty mořské hladiny zvyšují vlhkost v pobřežních oblastech, čímž se zvyšuje riziko nesnesitelných veder, při kterých se nedá ochladit pocením.
Teplejší voda ke koupání může sice znít lákavě pro milovníky pláží v chladnějších zemích, jako je ta moje, dopady na mořský život pod hladinou jsou ale mnohem závažnější. Může to zcela změnit ekosystémy, na nichž jsou pobřežní komunity závislé, pokud jde o potravu a příjmy, a může to také vyvolat ničivé extrémní povětrnostní jevy na pevnině.
Vědci ze Švýcarska, Švédska, Spojených států, Irska a Spojeného království teď analyzovali, jestli jde letos o nějakou výjimečnou anomálii, anebo má na abnormálně teplou vodu vliv změna klimatu. Analyzovali čtyři odlišné pobřežní oblasti, přičemž ve všech oblastech zjistili vzestupné trendy převyšující průměrnou rychlost globálního oteplování. V případě Středomoří se jedná o zhruba dvojnásobek globální rychlosti.
Dopady na Evropu
Díky spojení těchto pozorování se simulacemi klimatických modelů se jim podařilo přiřadit většinu tohoto trendu oteplování ke změně klimatu, která je způsobena především spalováním fosilních paliv. Podle nich přímo způsobila oteplení o přibližně dva stupně ve Středozemním moři, o 1,4 stupně v oblasti kolem Biskajského zálivu a Pyrenejského poloostrova a o 1,3 stupně v takzvané keltské oblasti, tedy moři mezi jižním Irskem, jižním Walesem a severozápadní Francií.
Bezprecedentní je letošní mořské horko nejen výší teplot, ale také rozsahem. V roce 2026 bude podle modelu devadesát procent oblasti Biskajského zálivu a iberského pobřeží a osmdesát procent západního Středomoří zažívat podmínky mořských vln veder. „V klimatu bez současného oteplení o 1,4 stupně způsobeného člověkem bychom očekávali přibližně čtyřicet procent. Ve východním Středomoří by současných sedmdesát procent kleslo na devět procent. V keltském regionu by bez klimatických změn kleslo z osmdesáti na třicet procent,“ konstatují autoři.
Předpokládané budoucí oteplování podle nich překročí hranice, které určují, jestli se mnohé mořské druhy ještě dokáží přizpůsobit, nebo ne. Rychlé oteplování může způsobit kolaps důležitých rybolovných revírů řady klíčových druhů, včetně tresek, makrel nebo humrů.
