Aktual.: 25.05.2026 18:37
Praha – Televizní a rozhlasový poplatek by neměly platit domácnosti seniorů nad 75 let. Týkat by se neměl také podnikatelů a firem, kteří mají do 50 zaměstnanců místo nynějších 24. Rozšíření osvobození od poplatku navrhla v novele skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem (ANO). Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy Kč ročně. Nemají ale přesná čísla o struktuře plátců.
Někdejší ministr kultury Martin Baxa (ODS) pokládá návrh za další úder proti nezávislým médiím veřejné služby. Předseda STAN Vít Rakušan mluví o snaze vládní koalice dostat média veřejné služby pod okamžitý tlak. Vláda zároveň plánuje převést financování ČT a ČRo z poplatkového systému pod státní rozpočet.
„Věk 75 let byl zvolen s ohledem na skutečnost, že se jedná o věkovou skupinu fyzických osob vykazující zvýšenou míru zdravotní, sociální a ekonomické zranitelnosti,“ napsali autoři novely v důvodové zprávě. Zákon by na druhou stranu těmto seniorům umožnil nadále dobrovolně televizní a rozhlasový poplatek hradit tím, že by se z evidence neodhlásili.
Osvobození od hrazení rozhlasového a televizního poplatku by se podle novely nově týkalo držitelů průkazů osob se zdravotním postižením TP, ZTP a ZTP/P a nezaopatřených dětí. „Cílem tohoto opatření je zohlednit sociální a životní situaci těchto skupin obyvatel a snížit jejich finanční zatížení,“ stojí ve zdůvodnění.
Podle mluvčí ČRo Lidije Erlebachové je na vyčíslení dopadů příliš brzy. „Nemáme data, jak velkého počtu lidí se to osvobození bude týkat, protože neexistuje spolehlivý zdroj počtu jednočlenných domácností a jejich struktura dle věku. Proto je i ten výpočet velmi ztížen. Z toho důvodu zůstáváme u odhadu 250 až 300 milionů korun,“ řekla ČTK.
Poslanecká iniciativa podle mluvčího ČT Michala Pleskota znemožňuje předvídatelné a stabilní financování veřejnoprávních médií a je pro Českou televizi zcela nepřijatelná. „ČT nedisponuje přesnými daty o struktuře domácností. Pokud bychom vycházeli z údajů, které jsou uvedené v důvodové zprávě k novele, tj., že se jedná o 600.000 přihlášených domácností, kterých se navrhované osvobození týká, znamenalo by to snížení rozpočtu České televize zhruba o jednu miliardu korun. Další výpadek by pak představovala změna u právnických osob, a to ve výši 87 milionů korun,“ odpověděl na dotaz ČTK.
Návrhem zákona o médiích veřejné služby, k němuž dostalo ministerstvo kultury k vypořádání více než 400 připomínek, by se dnes měla zabývat koaliční rada. Naopak poslanecký návrh by podle premiéra Andreje Babiše řešit neměla. „My plníme program. Chceme aby veřejnoprávní média byla financovaná z rozpočtu, aby to neplatili lidi a firmy,“ uvedl dnes Babiš po jednání vlády. Podle něj měla poslanecká novela předcházet vládnímu návrhu od 1. července, ale když poslanci podali návrh až nyní, je otázkou, co se s ním stane.
Podle zástupců iniciativy zaměstnanců ČT a ČRo Veřejnoprávně a odborových organizací obou firem by média veřejné služby z měsíce na měsíc přišla o značnou část svých příjmů. „Poslanecký návrh o rozhlasových a televizních poplatcích není v souladu s evropskou legislativou. Evropský akt o svobodě médií totiž předpokládá, že veřejnoprávní média budou mít adekvátní a předvídatelné finanční zdroje,“ uvedli v tiskovém prohlášení.
Televizní poplatek loni vzrostl ze 135 na 150 korun měsíčně, rozhlasový poplatek ze 45 na 55 korun. Příjmy z poplatků jsou letos u ČT naplánované na 6,7 miliardy korun a u ČRo na téměř 2,5 miliardy. Koaliční novela by podle předkladatelů neměla způsobit dvojici veřejnoprávních médií větší výpadek příjmů, než činil jejich nárůst loňským zvýšením poplatků a rozšířením okruhu poplatníků. Změna nepředstavuje vážný zásah do stability financování veřejné služby provozovatelů ze zákona, uvádí zdůvodnění.
Vláda zároveň plánuje převést financování ČT a ČRo z poplatkového systému pod státní rozpočet. ČT by měla příští rok podle záměru dostat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun, letos má včetně dalších příjmů mimo poplatky 8,5 miliardy korun. ČRo by měl od státu získat 2,07 miliardy korun, tedy o 400 milionů méně než letos z poplatků.
Návrh kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Mluví o zestátnění a omezení nezávislosti i dalším zadlužování státu. Pracovníci ČT a ČRo vstoupili v dubnu do stávkové pohotovosti a žádají vládu, aby od plánu ustoupila.
Babiš: Jde mi jen o změnu financování ČT a ČRo, obsah neřeším
Premiérovi Andreji Babišovi (ANO) jde v případě veřejnoprávních médií pouze o změnu jejich financování z poplatků na státní rozpočet. Obsah, který média veřejné služby vysílají, neřeší, uvedl předseda vlády na tiskové konferenci po dnešním zasedání kabinetu. Večer by měla o vládním návrhu nového zákona o médiích veřejné služby jednat koaliční rada.
Premiér zopakoval, že vláda plní svůj předvolební slib zrušit poplatky za veřejnoprávní média pro domácnosti i firmy. Pro něj je podle jeho slov podstatné, aby v zákoně byla explicitně uvedená částka, kterou budou Česká televize a Český rozhlas z rozpočtu dostávat, a inflační doložka. „Neřeším vůbec obsah, co ty média vysílají. Já jsem úplně v pohodě s těmi zákony, co tam jsou. A stačí jenom to financování, říct, kolik peněz dostanou, a tu inflační doložku,“ uvedl.
Koaliční rada by se měla dnes podle premiéra zabývat parametry vládního návrhu zákona od ministerstva kultury. Poslanecký návrh, který dnes skupina zákonodárců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem předložila ve Sněmovně, podle něj řešit nebude.
K návrhu ministra kultury Oto Klempíře se v připomínkovém řízení sešlo okolo 400 připomínek. Jedním z nejslabších míst předlohy je podle ČT i ČRo vymezení veřejné služby nebo absence zajištění vysílacích frekvencí. Ministerstvo financí upozornilo, že návrh neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize a Český rozhlas měly dostávat peníze a také termíny jejich výplaty. Zásadní připomínky k návrhu vzneslo dříve i ministerstvo vnitra. Upozornilo, že zrušení koncesionářských poplatků způsobí výpadek příjmů České pošty v objemu 275 milionů korun ročně. Česká pošta výběr poplatků zajišťuje.
Pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová se obrátila na Benátskou komisi Rady Evropy i Evropskou komisi. Žádá je, aby posoudily připravovaný zákon o médiích veřejné služby, který podle Pirátů ohrožuje nezávislost České televize a Českého rozhlasu a může být v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}











