Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
Poprvé by do nejvyššího úřadu v Kolumbii mohla po těchto volbách usednout žena, mezi třemi favority průzkumů je totiž i padesátiletá senátorka Paloma Valenciaová. Ta je členkou pravicové strany Demokratický střed exprezidenta Álvara Uribeho a stejně jako on prosazuje tvrdý postup vůči ozbrojeným skupinám, jejichž násilnosti trápí Kolumbii už řadu desetiletí.
V prvním kole by mohl podle průzkumů zvítězit třiašedesátiletý levicový senátor Iván Cepeda, který kandiduje za stranu Historický pakt, vedenou současným prezidentem Petrem. Ten se podle ústavy podruhé o nejvyšší úřad ucházet nemůže.
Do druhého kola by mohl postoupit sedmačtyřicetiletý krajně pravicový právník a podnikatel Abelardo de la Espriella, který dosud nezastával žádnou politickou funkci a ještě donedávna žil v italské Florencii.
Petrova strategie vyjednávání s gerilami selhala
Kolumbie letos zažívá nejhorší násilnosti za deset let, respektive od mírové dohody s největší levicovou gerilou FARC uzavřené v roce 2016. Na těchto mírových jednáních, po nichž se velká část členů FARC v roce 2017 vzdala zbraní, se podílel i nynější prezidentský kandidát Cepeda.
Současný prezident Petro, který býval v mládí členem jedné z geril, zpočátku prosazoval ambiciózní politiku takzvaného úplného míru a snažil se jednat s hlavními ozbrojenými skupinami. Ty bojují jednak mezi sebou o ovládnutí území, zejména kvůli obchodu s drogami, jednak proti vládním jednotkám. Při těchto bojích ale umírají i civilisté. Petrova strategie ale nebyla úspěšná a tyto skupiny naopak v posledních letech zrekrutovaly tisíce nových členů.
