Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
Vědci uvedli, že možná odhalili trhlinu v pancíři zlatého standardu repelentů proti komárům, mouchám nebo klíšťatům. Tím je podle nich už několik desetiletí přípravek DEET. „Pokud jsou komáři opakovaně vystaveni DEETu, stává se méně účinným,“ upozornil Claudio Lazzari z Univerzity v Tours ve Francii, který výzkum vedl.
A to není všechno – za určitých okolností by repelent mohl dokonce hmyz přitahovat. Příčinou je fakt, že se komáři mohou naučit vůni přípravku spojovat s potravou.
Slintání komárů
Lazzariho tým s komáry provedl experiment, který byl podobný tomu, jenž dělal slavný ruský přírodovědec Ivan Petrovič Pavlov se psy. Pro připomenutí: Pavlov naučil psy spojovat si přísun jídla se zazvoněním zvonku, takže nakonec psi začali slintat, už když zaslechli zvonek. A něco podobného udělali i Francouzi, jen s bodavým hmyzem.
Experimentovali s komáry druhu Aedes aegypti, kteří přenášejí nebezpečnou žlutou zimnici. Jejich hlavním zdrojem potravy je teplá čerstvá krev. Vědci jim proto nabídli právě tuto laskominu – ovšem tak, aby ji komáři jen cítili, ale nemohli se k ní dostat. Nakonec jim ale vědci krev vždy ochutnat dali.
V druhé fázi postříkali vědci sáček repelentem, aby otestovali, jestli odpuzování funguje. Komáři opravdu neměli o krev v takovém případě vůbec zájem. V poslední části experimentu zkusili biologové komáry „naprogramovat“ tak, aby se naučili repelent spojovat s chutí jídla.
To udělali tak, že nechali komáry krmit se krví – a během posledních deseti sekund do tohoto prostoru vypustili repelent. Zopakovali to celkem třikrát a pak otestovali, jestli to na hmyzu zanechalo nějakou stopu. A ukázalo se, že ano – jakmile tito přeprogramovaní komáři ucítili vůni repelentu, šedesát procent z nich si ho spojila s potravou a pokoušelo se dostat sosákem do návnady, jež jím byla napuštěná.
Člověk proti komárům
Nakonec to vědci vyzkoušeli na dobrovolnici z týmu – jednu její ruku napustili repelentem, druhou ne. Žena pak vložila obě paže do nádoby plné komárů a biologové čekali, co se stane. Ukázalo se, že natrénovaní komáři se opravdu pokoušeli zakousnout do ruky „chráněné“ repelentem.
„Komáři se tedy mohou naučit spojovat vůni DEETu s vyhlídkou na večeři, což by za správných okolností mohlo učinit lidi používající DEET pro kousavý hmyz přitažlivějšími,“ uvedli autoři studie. „Pokud komár kousne někoho, kdo si nanesl repelent na kůži několik hodin předtím a koncentrace repelentu je příliš nízká na to, aby komára odpudila, ale stále dostatečně silná na to, aby ji hmyz cítil, komár bude pravděpodobně ochotnější kousnout lidi, kteří tímto repelentem chrání,“ vysvětluje Lazzari.
Přesto jsou podle něj tyto repelenty stále ještě nejúčinnější látkou, která lidi chrání před nemocemi, které může tento bodavý hmyz přenášet, včetně malárie, západonilské horečky a celé řady dalších.
