Aktual.: 16.07.2026 11:38
Brusel – Evropská komise má podle komisaře pro vnitřní záležitosti Magnuse Brunnera dobrou spolupráci s Českou republikou pokud jde o zavádění migračního a azylového paktu. Eurokomisař si uvědomuje, že z české strany existují vůči paktu výhrady, ale komise podle něj dělá vše pro to, aby jednotlivé členské státy podpořila. Nová česká vláda již loni v prosinci pakt odmítla a podle ministra vnitra Lubomíra Metnara zavádí jen některá pravidla. Eurokomisař se domnívá, že je v zájmu států, aby systém skutečně fungoval a aby existovala kontrola nad tím, kdo do unie vstupuje, kdy, kde a za jakých okolností. Brunner to řekl v rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR), jehož je ČTK členem.
Migrační a azylový pakt EU vstoupil v platnost 12. června. Nová česká vláda premiéra Andreje Babiše pakt už loni v prosinci odmítla. Předseda Sněmovny a vládní strany SPD Tomio Okamura letos v červnu uvedl, že Česko pakt implementovat nebude, podle něj představuje bezpečnostní riziko.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) o několik dní dříve řekl, že Česko nadále odmítá princip solidarity obsažený v paktu. České informační systémy však podle něj budou připravené na zavedení opatření, která mají zvýšit bezpečnost občanů a kontrolu na hranicích. Česko se při hlasování o paktu před dvěma lety zdrželo a loni získalo výjimku z povinného principu solidarity.
„Pokud jde o Českou republiku a Polsko, některé prvky migračního paktu jsou v jejich vlastním zájmu. Celkově s oběma zeměmi dobře spolupracujeme. Na posledním zasedání Rady EU jsem se setkal s novým českým ministrem vnitra,“ uvedl Brunner během středečního rozhovoru. „Jsem si vědom určitých výhrad, ale děláme vše pro to, abychom tyto země podpořili,“ dodal.
Podobné pravidelné diskuse vede Evropská komise i s Maďarskem, které má také vůči paktu výhrady. Rovněž Budapešť ale podle Brunnera již některé části paktu uplatňuje, například ty, které se týkají systému Eurodac. Jde o velkou digitální databázi Evropské unie, která ukládá a porovnává otisky prstů a další biometrické údaje žadatelů o azyl a nelegálních migrantů. „S těmito státy tedy spolupracujeme a snažíme se jim pomáhat při zavádění pravidel. Zatím od nich neslyšíme o žádných zásadních problémech s implementací,“ dodal Brunner.
V souvislosti s Prahou a Varšavou eurokomisař zdůraznil důležitost rovnováhy mezi solidaritou a odpovědností. „Například u České republiky a Polska se při posuzování solidarity bere v úvahu obrovská odpovědnost, kterou nesly při přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Obě země převzaly velkou odpovědnost a také čelily velkému tlaku, což je při fungování solidárního mechanismu zohledňováno,“ prohlásil Brunner.
Podle Evropské komise má migrační pakt přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a právě rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Součástí paktu je takzvaný mechanismus solidarity určující, které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly solidárně pomoci. Země si přitom budou moci vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory.
Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle EK spolu s Bulharskem, Estonskem, Chorvatskem, Rakouskem a Polskem do kategorie zemí, ve kterých je vážná migrační situace a které proto mohly požádat o odečtení svých příspěvků. Česko pro letošní rok požádalo o úplné odečtení příspěvků a výjimku dostalo.
Brunner v rozhovoru podotkl, že migrační pakt byl schválen ještě před jeho nástupem do funkce v roce 2024, ovšem následně během dvou let byl postupné zaváděn do praxe. Klíčové byly podle něj i další reformy související s paktem, jako koncept bezpečných třetích zemích, bezpečných zemí původu a nová pravidla pro navracení migrantů. Za poslední měsíce se podle něj podařilo odvést velký kus práce. „Jak rád říkám: udělali jsme si doma v Evropě pořádek,“ uvedl rakouský eurokomisař.
Pakt tedy platí poměrně krátce, již nyní je ale podle Brunnera vidět, že nová pravidla jsou napříč Evropskou unií skutečně zaváděna, což je dobrá zpráva. „Téměř všechny členské státy už mají aktualizované své národní právní předpisy. To je zásadní, protože jednotlivé země musí nová pravidla promítnout do své legislativy,“ řekl Brunner.
Funguje rovněž databáze Eurodac, už byl například zaznamenán případ žadatele o azyl, který požádal o mezinárodní ochranu v jednom členském státě, přestože už předtím podal žádost v jiném. Stejně tak podle Brunnera státy začínají provádět zrychlené pohraniční procedury podle nových pravidel. „Očekávám ale, že skutečné výsledky uvidíme až v následujících týdnech,“ uvedl eurokomisař. Lepší zpětnou vazbu by podle něj komise mohla získat v říjnu. „Ještě to není stoprocentní, ale vše se vyvíjí správným směrem a zbývající drobné nedostatky musíme společně s členskými státy odstranit. Budeme jim pomáhat,“ prohlásil eurokomisař.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
