„Ukrajina naléhavě potřebuje operační bojové letouny a my jí s tím můžeme pomoci,“ uvedl De Wever pro Brussels Times. Belgie původně plánovala dodat přibližně 30 stíhaček F-16 do roku 2028, harmonogram však narušilo zpoždění dodávek amerických letounů páté generace F-35 Lightning II.
„Trochu jsme se opozdili s dodávkami kvůli čekání na F-35, ale tyto stroje už začínají přicházet, což nám umožňuje poslat na Ukrajinu F-16. Do konce roku jich dodáme deset,“ vysvětlil belgický premiér. Se Zelenským jednal také o dodávkách belgické munice pro ukrajinské stíhačky.
Přestože Belgie pokračuje ve vojenské pomoci, De Wever nadále odmítá přímé využití přibližně 200 miliard eur zmrazených ruských aktiv, která spravuje bruselská instituce Euroclear. Obává se především právních a finančních důsledků takového kroku. Podporuje však další finanční pomoc Ukrajině prostřednictvím Evropské unie. Kyjev navíc již využívá výnosy ze zmrazených ruských prostředků.
První americké stíhačky F-16 začaly na Ukrajinu přicházet v létě 2024. Dodávky zajišťují Nizozemsko, Dánsko a Norsko, ke kterým se nyní připojí Belgie. Tyto čtyři státy přislíbily dohromady téměř 80 letounů. Přesný počet provozuschopných strojů ukrajinské letectvo nezveřejňuje, ale odhad je kolem pětačtyřiceti kusů. Veřejně potvrzeno bylo zatím pět ztracených F-16. Více než polovina flotily se ale nachází na dlouhodobé údržbě nebo opravách v Evropě, především v Belgii. Deníku Financial Times to řekl sám prezident Zelenskyj.
Ukrajina využívá především starší F-16AM/BM modernizované na standard MLU (Mid-Life Upgrade). Koncem září proto představitelé ukrajinského letectva jednali s americkou společností Lockheed Martin o možnostech další modernizace a případném pořízení nových F-16 Block 70/72 Viper. Ty disponují mimo jiné radarem AN/APG-83 AESA, který je schopen sledovat až dvacet cílů naráz, modernizovanými systémy elektronického boje a přehlednějšími palubními displeji. Žádná nová objednávka však zatím nebyla oznámena.
Samotné F-16 dosahují maximální rychlosti přes 2000 kilometrů za hodinu a v závislosti na výzbroji a letovém profilu mají bojový rádius v řádu stovek kilometrů. Jsou vybaveny 20milimetrovým kanónem a mohou používat širokou škálu výzbroje, včetně protiletadlových střel AIM-9 Sidewinder, AIM-120 AMRAAM nebo přesně naváděných pum JDAM.
Ukrajinské letectvo se navíc může těšit na šestnáct švédských stíhaček JAS 39 Gripen C/D, jejichž první dodávky jsou plánovány na začátek roku 2027. Součástí pomoci může být také pokročilá výzbroj včetně střel Meteor s dosahem přes 100 kilometrů. Kyjev zároveň v červnu podepsal smlouvu na nákup šestnácti nejmodernějších Gripenů E, jejichž dodávky mají začít počátkem roku 2029. Gripeny ve verzi C/D používá rovněž české letectvo.
Dalším významným partnerem je Francie. Ukrajina si objednala prvních šestnáct víceúčelových stíhaček Dassault Rafale, přičemž dlouhodobě spočítá s pořízením až stovky těchto strojů. Výcvik ukrajinských pilotů ve Francii má začít ještě v letošním roce. První čtyři stíhačky Rafale mají být předány po dokončení výcviku pilotů a techniků a zbylých dvanáct mezi lety 2028–2029. Francie už Ukrajině dodala i starší letouny Dassault Mirage 2000-5, které se v boji osvědčily.