Překotné schvalování zrušení poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu je krajně neobvyklé, shodují se analytici a politologové. Podle nich k tomu nebyl věcný důvod a chybí celospolečenská debata. Poukazují ale na to, že jde o reakci kabinetu na komunální a senátní volby, kdy musí doručit voličům „nějaký výsledek“. Někteří experti míní, že vláda nyní testovala, jak budou voliči reagovat. Kabinet v sobotu velmi brzy ráno nečekaně prosadili v prvním čtení návrh novely, která ruší poplatky a převádí financování obou veřejnoprávních médií na státní rozpočet.
Sněmovní opozice neprosadila po nočním jednání v dolní komoře zamítnutí vládního návrhu na zrušení poplatků v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na vrácení předlohy kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Návrh, v pátek nečekaně zařazený k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním ČT a ČRo ze státního rozpočtu. Po nynějším úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výborů.
Podle mediální odbornice Maríny Urbánikové se koalice ANO, SPD a Motoristů snaží návrh prosadit silově i za cenu porušování parlamentních zvyklostí. „Tak závažná změna, jakou je zrušení poplatků a převedení financování médií veřejné služby pod státní rozpočet, se neschvaluje narychlo, navíc v noci z pátku na sobotu,“ je přesvědčená Urbániková, která působí na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podobně se pro ČT vyjádřila i Klára Smejkal z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, která je spoluautorkou analýzy o financování evropských médií veřejné služby. „Je pro mě poměrně těžko pochopitelné, že neprobíhá žádná veřejná diskuse, ať už s odborníky nebo přímo s médií veřejné služby,“ uvedla. Upozornila na to, že nynější snaha protlačit zákon „pod rouškou tmy“ a bez toho, aniž by část vládních poslanců věděla, co se chystá, podle ní odpovídá „chaotickému a rychlému rozhodování“.
GALERIE
Politologové a analytici k jednáním o poplatcích za ČT a ČRo
Vláda argumentuje, že skandinávské země mají rovněž veřejnoprávní média placená ze státního rozpočtu, podle Smejkal ale v českém návrhu absentují „jakékoliv bezpečnostní pojistky, které by zajistily, že částka, kterou média veřejné služby mají podle návrhu zákona dostávat, by se nedala snadno změnit“.
Smejkal zároveň podotkla, že v Norsku a Dánsku je „poměrně silná společenská shoda na tom, že média veřejné služby jsou hodnotná instituce, kterou si chceme zachovat a kterou bychom měli dobře financovat,“ popsala. Podle ní tam často dochází k meziparlamentním dohodám, kdy se všechny politické strany shodují na tom, kolik peněz médiím chtějí v dalších čtyřech letech dát. „A toto je věc, která se v Česku neděje,“ podotkla.
Urbániková doplnila, že vzhledem k legislativním lhůtám se stejně nepodaří schválit zákon s účinností od nového roku a peníze na změnu chybí i v chystaném státním rozpočtu. Zdůraznila, že financování je vedle volby mediálních rad nejvýznamnější pákou politiků na veřejnoprávní média. Přechod financování pod státní rozpočet podle ní z mezinárodních zkušeností přináší riziko poklesu financí o deset až patnáct procent i oslabení nezávislosti institucí.
„Politický, nikoliv věcný argument“
Zároveň míní, že vláda reformu nedostatečně zdůvodnila. Argument, že jde o plnění volebních slibů, považuje za politický, nikoli věcný. „Navíc je třeba dodat, že tento slib dala pouze dvojice ze tří politických stran, které tvoří koalici, a nemají tedy pro tento krok ani mandát od většiny voličů. Nemluvě o tom, že ve volebních programech i v programovém prohlášení vlády sice byla zmíněna část týkající se zrušení poplatků, ale již nikoli podstatný, tedy patnácti- až dvacetiprocentní pokles rozpočtu,“ uzavřela expertka.
„Já to celé přisuzuji i tomu, že vládní koalice, zejména hnutí ANO a SPD, takto reagují v návaznosti na výsledky v komunálních a senátních volbách. (…) Vláda má dojem, že musí rychle doručit svým voličům nějakou pozitivní zprávu, aby se nepropadala ve své popularitě,“ přidal svůj názor pro ČT politolog Daniel Šárovec z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Dodal však, že pokud je to takovéto „politikum“, tak z toho vypadává celospolečenská odborná diskuze, která „měla být s tímto tématem spjata“. Podle něj by změna tohoto typu měla být vedená kompromisem. „V žádném případě to nevypadá, že by tomu tak bylo,“ myslí si.
„Z toho celého vypadává důležitý předpoklad – jsou-li média financována ze státního rozpočtu, tak jsou financována sice nepřímo, ale z kapes úplně všech daňových poplatníků,“ podotkl také Šárovec.
„Vláda si testuje, jak bude společnost reagovat“
Politolog Michal Pink z Masarykovy univerzity hodnotí postup vládní koalice při prosazování změny financování České televize a Českého rozhlasu jako promyšlenou politickou operaci. „Vláda potřebovala, aby to hlasování proběhlo bez masivní asistence veřejnosti v čase, kdy tomu nikdo nebude věnovat větší pozornost. (…) Díky tomu si testuje, jak bude společnost dále reagovat,“ podotkl s tím, že úzká skupina v čele vládních poslanců ví, že „tento problém bude bolestivý a citlivý, a proto je potřeba s ním zacházet úplně jiným způsobem než s běžnou legislativou“.
Podle Šárovce bylo jednání motivováno snahou překvapit opoziční politiky a hlavně jim znemožnit sofistikovanější nebo více připravené obstrukce. Kabinet dle něj měl obavy, aby jednání nebylo zablokováno.
„Je to snaha co nejrychleji sprovodit ze světa téma, které je pro vládní koalici nepříjemné,“ uvedl pro ČT politický analytik Lukáš Jelínek s tím, že koalice očekává odpor jak opozice, tak občanské veřejnosti. „To, že se to stalo takto nečekaně, takto rychle a zrovna v tuto dobu – v pátek odpoledne, v noci na sobotu, to je něco, co jsme ještě nezažili,“ poznamenal Jelínek s tím, že „i v minulosti byla noční jednání sněmovny či překračování jednacího řádu“.
„Ale to, jak byla omezena práva opozice ve sněmovně, tak to si myslím, že je velmi vážný aspekt této situace,“ řekl s tím, že by se nedivil případné stížnosti opozice k Ústavnímu soudu. Narážel tím na to, že sněmovní opozice nebyla například „puštěna“ k řízení schůze či nedostala pauzu na jednání sněmovních klubů.
„Procedurální hlasování probíhala podle toho, jak se to hodilo většině,“ uvedl analytik s tím, že samotné aranžmá bylo podle něj podezřelé. „Pokud (premiér) Andrej Babiš (ANO) říká, že se neděje nic zvláštního, tak pokud by se nic zvláštního nedělo, tak by tento bod byl normálně zařazen v úterý, kdy začíná schůze Poslanecké sněmovny,“ poukázal.
Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat z rozpočtu v měsíčních platbách celkem 5,74 miliardy korun, o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Vedení ČT už varovalo, že návrh považuje do velké míry za likvidační. Český rozhlas by měl dostat od státu 2,065 miliardy korun, tedy o zhruba 400 milionů méně.