Křesťané slaví Zelený čtvrtek, připomínají si poslední večeři Krista

Dopoledne se v tento den, kdy Ježíš podle křesťanské tradice naposledy povečeřel s apoštoly, modlil se v Getsemanské zahradě a byl zajat, obvykle konají liturgické obřady, při kterých se kněží setkávají v katedrálách s biskupy a obnovují kněžské sliby. Hlavní události, tedy Ježíšovu večeři na rozloučenou a jeho modlitbu a zajetí, připomínají až večerní obřady. Jejich přehled v jednotlivých diecézích najdou zájemci na webu České biskupské konference.

Přívlastek zelený dostal tento den zřejmě zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek, na Gründonnerstag – zelený čtvrtek. Je také dnem odpuštění, kdy kající se hříšníci bývali přijímáni zpátky mezi věřící. Kajícníci byli připodobňováni k suchým větvím, které se pokáním opět zazelenaly. I to je jeden z možných výkladů názvu Zelený čtvrtek.

Tradicí je na Zelený čtvrtek jíst především zelené pokrmy jako zelí, špenát a hrách. Někdy se do jídelníčku dostanou také kopřivy. Lidé věří, že jídla z těchto surovin jim zaručí pevné zdraví. Nikdo se také na Zelený čtvrtek nemá hádat a nic půjčovat, aby se mu vyhýbaly hádky a neměl nouzi o peníze. Se Zeleným čtvrtkem je spojena také tradice, podle které zvony odlétají do Říma a jsou nahrazovány řehtačkami. Znovu se zvony rozezní na Bílou sobotu, den Krista v hrobě.

Bílé sobotě předchází Velký pátek připomínající den, kdy Kristus zemřel na kříži. V neděli na Boží hod velikonoční se pak slaví zmrtvýchvstání.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}