Aktual.: 10.08.2025 06:45
Krnov (Bruntálsko) – Většinu škod, které loni povodeň způsobila v krnovské synagoze, se už podařilo opravit. Interiér ještě čeká na výmalbu. Synagoga je už ale otevřená. ČTK to řekl předseda Spolku u synagogy Jan Stejskal. Velká voda v budově loni napáchala škoky za milion korun
Po povodni byl v objektu metr vody a bahna. Tlak navíc poškodil statiku jedné z věží. Interiér čeká na výmalbu. Stejskal uvedl, že nejdříve musí vyschnout zdivo. Synagoga žije od znovuotevření v roce 2014 dvojím životem. Slouží jako kulturní památka i náboženský objekt. Konají se v ní jak židovské bohoslužby, tak i koncerty či výstavy.
„Po povodni byla budova půl roku uzavřená. Museli jsme odstranil bahno. Voda narušila statiku jihovýchodní věže. To i řada dalších věcí se už podařilo vyřešit. Proto jsme mohli otevřít. Čekáme ještě na vyschnutí zdiva. Pak se bude malovat,“ řekl Stejskal.
Krnovská synagoga je jediná, která se v regionu dochovala. Dnes je veřejně přístupná po celý týden. Výjimkou je jen páteční večer a sobotní dopoledne, kdy slouží náboženským účelům. Společenský a kulturní život v budově organizuje Spolek u synagogy v čele se Stejskalem. Hostí koncerty, výstavy i přednášky. A to nejen s židovskou tematikou. „Před epidemií koronaviru se návštěvnost pohybovala každý rok kolem 5000 lidí. Po covidu poklesla na 1500 lidí a nyní zase stoupá. Loni nás navštívilo přibližně 3000 lidí. To jsou hlavně turisté a návštěvníci kulturních akcí,“ řekl.
Samotná budova patří Federaci židovských obci ČR, která se stará o její údržbu. Stejskalův spolek ročně hospodaří s rozpočtem ve výši do 300.000 korun. Peníze získávají ze vstupného. „Pokryje asi čtvrtinu ročních nákladů. Další peníze máme od soukromých sponzorů a dárců,“ uvedl.
Do budoucna spolek připravuje otevření menšího multikulturního prostoru v sousedství synagogy. „Pracujeme na projektu posledních několik let. Pořídili jsme historický nákladní vagon, který jsme umístili v sousedství budovy. Je připomínkou všech Krnovanů, kteří s židovskými transporty opustili své domovy a už se nikdy nevrátili,“ řekl.
Nákladní vagon pochází sice z období těsně po válce, na první pohled ale vypadá jako ty, které nacisté používali pro transporty Židů. „Postupně jej už několik let opravujeme. Našim cílem je kolem něj vytvořit prostor pro menší kulturní akce,“ řekl Stejskal. Dodal, že v budoucnu má sloužit jako pódium pro menší koncerty i jako výstavní prostor. „Z venku je už opravený. Nyní pracujeme na vnitřním prostoru. Práce potrvají ještě dva roky. Celkem vyjdou na 300.000 korun,“ dodal. Vagon spolek získal z krnovského nádraží. Kolejiště věnovaly Krnovské opravny a strojírny.
Synagogu vybudoval krnovský stavitel Ernest Latzel v místě bývalého hradebního příkopu. Otevřela se 5. června 1872. Postavena byla v novorománském slohu s interiéry v maurském stylu, inspirovaném stavbami sefardských Židů. Otevření stavby, na kterou přispěl i císař František Josef I., bylo velkou společenskou událostí. Objekt přestal sloužit k bohoslužbám v závěru roku 1938, po obsazení Krnova německou armádou.
Řádění nacistů a zfanatizovaného davu během okupace synagoga přežila díky nezvyklému příběhu. Krnovští radní totiž převahou jednoho hlasu schválili návrh stavitele Franze Irblicha na rychlou přestavbu synagogy na tržnici. Poté nechali zničit obřadní síň na židovském hřbitově a její fotografie vydávali za důkaz vypálení krnovské synagogy. Kamufláž se povedla a jak říšské, tak československé noviny psaly o vypálení synagogy v Krnově. Zfanatizovaný dav ale přesto poničil ve městě řadu židovských památek a veřejně také spálil knihy z knihovny krnovského soudce Ervína Kunewäldera.
Vnímání těchto událostí je ale dodnes pro židovské obyvatelstvo komplikované. O osudu synagogy totiž rozhodovalo vedení radnice, které bylo německé. Navíc existuje několik verzí, proč Irblich návrh na záchranu synagogy vznesl. Podle jedné byl antisemita a měl finanční prospěch z následné přestavby na tržnici. Podle druhé naopak cítil úctu k místu a dokonce ubytovával Židy.
