Základní výcvik budoucího českého astronauta Aleše Svobody pro misi na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) skončí příští týden. Svoboda v Evropském středisku pro výzkum a technologie vesmíru (ESTEC), které je největším zařízením Evropské kosmické agentury (ESA), řekl, že nejnáročnější pro něj dosud byly například teoretické základy astronomie nebo geologie, které nesouvisely přímo s létáním.
Armádní pilot a člen záložního týmu astronautů ale také zdůraznil význam dalšího speciálního výcviku pro samotný let, který by jej čekal před odletem.
Svoboda od podzimu 2024 postupně absolvuje tři bloky základního výcviku. První se zaměřil na biologii a fyziologii v mikrogravitaci, trénink přežití v extrémních podmínkách, ale také na mediální přípravu. Druhý přinesl výuku orbitální mechaniky, seznámení se systémy ISS a lety simulující beztížný stav. Dvouměsíční třetí a závěrečná fáze o rozsahu 187 hodin, kterou absolvuje v Kolíně nad Rýnem, je zaměřená na praktické dovednosti potřebné pro práci na oběžné dráze.
Tato závěrečná fáze výcviku podle něj obsahuje více teorie než předchozí části, například astronomii, meteorologii, geologii nebo astrofyziku. „Z těch praktičtějších věcí je tam výcvik v potápění, simulace výstupů do otevřeného kosmického prostoru nebo robotické systémy,“ uvedl Svoboda.
Běžný den výcviku začíná v 8:00 až 9:00, končí mezi 15:00 a 17:00. Naplánované jsou buď přednášky, nebo aktivity. „To znamená, že jsme třeba na učebně, kde se střídají instruktoři, externisté z univerzit nebo třeba z řízení kosmických misí, jednoduše odborníci na dané téma,“ popsal. Při fyzické přípravě chystají budoucí astronauty na let až čtyři trenéři. Nechybí ani praktické prvky, například právě potápění nebo práce s robotickými systémy ISS. Astronauti také trénují fotografování a natáčení ve specifických světelných podmínkách na ISS, zdravotnické postupy či orientaci ve stavu beztíže. Svoboda uvedl, že díky 20 letům v armádě je ale na podobný režim zvyklý a psychickou i fyzickou náročnost zvládá.
Související
Let českého astronauta by se měl uskutečnit asi v druhé polovině roku 2027. Posádka mise zatím není kompletní. Standardně má čtyři členy, což odpovídá kapacitě návratového modulu. O složení se stále jedná mezi ESA, americkým úřadem NASA a zainteresovanými státy. „Jsme v pokročilých fázích vyjednávání, složení kompletní posádky ale zatím není stoprocentně jasné,“ uvedl Svoboda.
Součástí mise je vědecký program 13 českých technologických a výzkumných experimentů, na kterém se podílejí také výzkumné instituce, univerzity i technologické firmy z celé České republiky. Mají přinést nové poznatky v medicíně či výzkumu materiálů a pokročilých technologií a posílit zapojení českých výzkumníků a průmyslu do mezinárodní kosmické spolupráce.
Video: Kdy bude mít Česko dalšího člověka na oběžné dráze
Svoboda je stíhací pilot a člen záložního týmu astronautů ESA. Při výběru astronautů uspěl v konkurenci téměř 22 600 lidí. Nový tým pro vesmírný program představila ESA před dvěma lety. V hlavním týmu jsou dvě ženy a tři muži, kteří jsou zaměstnanci agentury. Dalších 12 osob je v rezervním týmu, mezi nimi i Svoboda. Misi astronauta s náklady dvě miliardy korun schválila loni v květnu předchozí česká vláda s odůvodněním, že mise povede k posílení české ekonomiky, vědy a vzdělávání. Od letošního roku převzalo financování mise ministerstvo obrany od ministerstva dopravy.
