Schůzka v Bílém domě mezi Trumpem a Zelenskym 28. července působila jako, že je válečná sekera zakopána. Jenže nakonec odešel ukrajinský prezident s prázdnou. Americký prezident Donald Trump odmítl ukrajinskou prosbu o munici pro systém Patriot nakonec i možnost licenční výroby. Informuje o tom britský list Financial Times.
Washington argumentuje vyčerpanými zásobami přesně naváděných střel po pěti měsících intenzivní války s Íránem. Americké sklady kvůli ní přišly i většinu raket dlouhého doletu ATACMS. Zbývající munici si USA chrání pro vlastní základny na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj přitom ještě na začátku července z jednání s Donaldem Trumpem odcházel s vidinou průlomové dohody: USA měly Ukrajině udělit licenci na vlastní výrobu antiraket do systémů Patriot.
Trump ale během několika dnů kompletně otočil. Na zasedání kabinetu prohlásil, že Washington musí být při předávání špičkových vojenských technologií „extrémně opatrný“. Podle Bílého domu jde o příliš citlivé know-how, které by se v budoucnu mohlo obrátit proti samotným Američanům.
Žádná licence nebude
Vzápětí zchladil naděje Ukrajiny i americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker, když potvrdil, že žádná licence před letošní zimou udělená nebude.
Následky americké „stopky“ na sebe nenechaly dlouho čekat. V noci na 5. srpna spustila Moskva masivní vzdušný úder. Rusko během útoku vypálilo 24 balistických raket Iskander-M, čtyři hypersonické střely Zirkon a 115 dronů. Zatímco protivzdušná obrana zneškodnila 98 dronů, proti balistickým raketám byla bezmocná.
Předchozí údery sice Ukrajinci zvládali odrážet, tentokrát ale ukrajinská protivzdušná obrana bez amerických dodávek nedokázala sestřelit ani jednu jedinou balistickou raketu. Rusové zasáhli infrastrukturu, železniční stanici i sklady civilních firem v Kyjevě. Bilance úderu je 17 mrtvých a 44 zraněných.
Naděje na rychlé doplnění zásob navíc slábnou. Přestože Spojené státy pokračují v jednáních o možné výrobě střel Patriot pro Ukrajinu, prezident Donald Trump v posledních dnech veřejně zpochybnil, že by Washington Kyjevu udělil licenci na jejich výrobu, když prohlásil, že USA musí být „velmi opatrné“, komu tuto technologii svěří.
Nebezpečný precedens
Podle bývalého hlavního velitele Valerije Zalužného sledujeme nebezpečný precedens. Pokud západní partneři nezareagují, ruská „válka proti městům“ se nekontrolovatelně rozšíří.
Nicméně i kdyby se obě strany nakonec dohodly, nové střely by podle zdrojů obeznámených s jednáním nebyly k dispozici dříve než za rok. Ukrajina je proto i nadále odkázána na dodávky interceptorů (vojenských letounů určených k rychlému vzletu a zničení nepřátelských bombardérů nebo raket dříve, než zasáhnou cíl, pozn. red.) od západních spojenců, jejichž zásoby jsou omezené.
Výroba moderních interceptorů PAC-3 je navíc technologicky extrémně náročná. Aktuálně probíhá pouze v USA a Japonsku. Rozjetí nové výrobní linky trvá v ideálních podmínkách roky. Německo si vyjednalo licenční podmínky v roce 2022, rozjezd výroby se očekává v roce 2027.
