Ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo Lavrovův článek v pondělí, krátce poté, co vyšel na Arctic.ru – ruském informačním portálu zaměřeném na Arktidu a ruský Dálný východ.
Lavrov v článku připomíná, že Arktida v posledních letech nabývá na strategickém významu. Tání polárního ledu zpřístupňuje nové námořní trasy, usnadňuje těžbu surovin i rozvoj regionu. Pro Rusko je pak oblast klíčová také kvůli Severní mořské cestě, která vede podél jeho severního pobřeží a má potenciál spojovat Evropu s Asií.
Letos v srpnu čínská přepravní společnost Sea Legend spustila první pravidelnou kontejnerovou linku do Evropy po této trase a koncem měsíce stejnou cestou překvapivě vyrazila také kontejnerová loď z Jižní Koreje, uvedla agentura Reuters. Dopravci si od využití trasy slibují kratší dobu přepravy i nižší náklady oproti tradičním jižním cestám, které navíc kvůli konfliktům na Blízkém východě čelí nejistotě. Severní mořská cesta je nicméně takto využitelná pouze během letních měsíců.
„Nová fronta konfrontace“
Lavrov si nicméně do budoucna od ruské Arktidy slibuje spolupráci nejen s Čínou, která má v regionu i těžební projekty, ale i s dalšími zeměmi, především s Indií. „Pro spolupráci na Dálném severu existují vyhlídky také s Brazílií, Indonésií, Íránem a dalšími zeměmi BRICS,“ dodává. Arktida se tak podle ruského ministerstva zahraničí stává stále důležitějším regionem i pro rozvoj mezinárodní spolupráce a obchodu s Ruskem.
„Existují však tací, kteří tento názor nesdílejí. Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že země NATO i samotná aliance ženou region k militarizaci a vytvářejí v něm ohniska mezinárodního napětí?“ pokračuje ministr zahraničí země, která již pátým rokem vede válku se svým sousedem.
Moskva v Arktidě dlouhodobě buduje rozsáhlou vojenskou infrastrukturu a působí tam ruské válečné lodě i ponorky s jadernými zbraněmi. Podle Lavrova však chce Arktidu proměnit v „novou frontu konfrontace“ NATO. Cílem aliance má být „omezení rozvoje Ruska a jeho partnerů“, píše v textu.
NATO se snaží posílit své severní křídlo od začátku války na Ukrajině. Finsko do aliance vstoupilo v roce 2023 a Švédsko o rok později jako zatím poslední země. Letos v únoru pak aliance zahájila misi Arctic Sentry, jejímž cílem je posílit vojenskou přítomnost a schopnost odstrašení v Arktidě a na Dálném severu. Součástí jsou aktivity na moři, ve vzduchu i na pevnině a koordinace operací členských států.
Posilování NATO a Lavrovovo varování
V posledních týdnech svou vojenskou přítomnost v oblasti posílilo Norsko. Země rozšířila svou nově vytvořenou brigádu Finnmark, která sídlí nedaleko ruských hranic. Přibyly do ní mimo jiné dělostřelecký prapor a jednotka protivzdušné obrany, uvedla Reuters.
Lavrov v článku označil tento postup NATO v regionu za „agresivní“. Tvrdí, že aliance v blízkosti ruských severních hranic provádí „intenzivní vojenské přípravy“ a pořádá rozsáhlá cvičení za účasti zemí mimo Arktidu.
„Taková vojenská aktivita na Dálném severu představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Ruska. Zvyšuje se riziko incidentů, které by mohly vyvolat ozbrojenou konfrontaci s potenciálně katastrofálními důsledky,“ napsal ruský ministr zahraničí.
Současně ale Lavrov ke svému hodnocení regionu přidal i varování: „Naši současní protivníci by se již měli poučit z mnoha historických lekcí a pochopit, že pokusy hovořit s Ruskem jazykem sankcí a hrozeb jsou marné. Nepřátelské a nepřátelsky motivované kroky se setkávaly a budou i nadále setkávat s odpovídající reakcí, včetně asymetrických opatření.“
Arktická oblast přitom nabývá na významu i kvůli současné americké administrativě. Washington se netají zájmem posílit svou přítomnost v Grónsku a Kanadě a americký prezident Donald Trump opakovaně označil kontrolu nad Grónskem za strategický zájem Spojených států.