„Ano, pokud se s ním mohu setkat v Bruselu, řeknu to ukrajinskému velvyslanci,“ uvedla na okraj své návštěvy veletrhu Made in France předsedkyně krajně pravicového Národního sdružení (RN) a kandidátka na prezidentku. Le Penová má podle AFP v plánu v pondělí jednat za zavřenými dveřmi s ukrajinským velvyslancem ve Francii Vadymem Omelčenkem.
Brusel jako místo setkání s ukrajinským prezidentem považuje Le Penová za „skutečně velmi vhodné“, protože otázka financování Ukrajiny v současnosti podle ní „vyvolává v celé Evropě značný rozruch“.
AFP v té souvislosti připomíná, že premiéři Slovenska a České republiky Robert Fico a Andrej Babiš a v úterý kritizovali postup německého kancléře Friedricha Merze, který chce podmínit jednání o příštím evropském rozpočtu závazkem všech 27 členských států EU, že přispějí na financování Ukrajiny. Fico Merzův postup označil za vydírání.
Le Penová, kterou její oponenti často obviňují z přílišné vstřícnosti vůči Moskvě, už dříve prohlásila, že v případě zvolení by zachovala finanční pomoc Ukrajině po dobu šesti měsíců, avšak poté by ji ukončila.
„Vidíme, že řada zemí se staví proti dalšímu financování“ Ukrajiny, poznamenala podle AFP politička a připomněla, že Evropská unie již začala uvolňovat 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) na podporu Kyjeva.
Sedmadvacítka Ukrajině, která se už téměř pět let brání ruské agresi, na roky 2026 a 2027 poskytla půjčku 90 miliard eur. Kyjev ale minulý měsíc uvedl, že to nebude stačit, a schodek na příští rok odhadl zhruba na 70 miliard eur (1,7 bilionu korun).
EU se zavázala pokrýt část tohoto schodku, konkrétně 45 miliard eur, zatím však není jasné, jakým způsobem prostředky zajistí. Česko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko daly najevo, že nebudou poskytovat další finanční pomoc Kyjevu.
Česko, Slovensko a Maďarsko si už vyjednaly výjimky z garancí u předchozí půjčky 90 miliard eur Ukrajině.