Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
Atlantická hurikánová sezona oficiálně trvá od 1. června do konce listopadu, její průběh ale není rovnoměrný. Aktivita obvykle rychle roste během srpna a klimatologického maxima dosahuje kolem 10. září. Důvodem je především postupně se zvyšující teplota povrchových vod oceánu, která právě začátkem září dosahuje svého vrcholu, ale také obvykle příznivější stav atmosféry.
I tropické vlny ve východním proudění, které přicházejí ze západní Afriky, mají právě koncem léta největší šanci zesílit nad teplým Atlantikem v tropické bouře a následně hurikány. Letos to ale neplatí. Do 20. srpna dosáhl index ACE (akumulativní energie tropických cyklon), který zohledňuje současně intenzitu a dobu existence tropických cyklon, pouze hodnoty 3,1. To je o 86 procent méně oproti normálu 1991–2020 pro tuto část sezony, z tohoto pohledu jde tedy o nejméně aktivní začátek sezony od roku 1988.
Chybí přísady pro vznik hurikánů
Na první pohled může být nízká aktivita překvapivá. Teplota v oblasti tropického Atlantiku zásadního pro vznik hurikánů totiž rozhodně není tak nízká, aby bouřím bránila ve vzniku. Jenže dostatečně teplá voda je jen jednou z nutných podmínek, aby vznikl hurikán.
Hlavní příčina letošní neaktivity souvisí s rychle zesilujícím jevem El Niño v tropickém Pacifiku, které mění cirkulaci atmosféry v tropech a nad Atlantikem pak podporuje výraznější vertikální střih větru. Vítr zde tedy s výškou rychle mění rychlost a/nebo směr. Konkrétně u země vanou větry z východních směrů, ve výšce dominuje západní proudění. Pro vznik hurikánu je ale důležité, aby jeho cirkulace zůstala co nejlépe uspořádaná nad sebou. Silný střih větru posouvá horní část vznikajícího systému vůči jeho přízemnímu středu, rozptyluje bouřkovou oblačnost do prostoru a tím pádem brání výraznějšímu poklesu tlaku a vývoji daného tropického systému.
Kromě El Niña se přidává i další překážka – opakovaný přísun velmi suchého a na prach bohatého vzduchu ze Sahary. Suchý vzduch účinně omezuje vývoj vertikálně mohutné konvekce, která představuje motor tropické cyklony. K tomu se přidal poněkud nevýrazný západoafrický monzun, který má mimo jiné za důsledek podprůměrné srážky nad západní Afrikou. Právě v jeho prostředí vznikají takzvané východní tropické vlny, ze kterých se později vyvine značná část silných atlantických hurikánů. Pokud jsou tyto vlny ale méně výrazné, obtížněji vedou k tvorbě uzavřené cirkulace nezbytné pro tropické cyklony nad Atlantikem.
Možná se blíží změna
Aktuální situace nicméně naznačuje, že by se klid nad Atlantikem mohl prolomit, i když jen částečně. Nad centrální částí oceánu se nachází oblast nižšího tlaku vzduchu spojená s výraznější přeháňkovou a bouřkovou činností, která se začíná lépe organizovat a s velkou pravděpodobností se z ní vytvoří tropická deprese, případně i tropická bouře (pojmenovaná jako Dolly) s rychlostmi větru přesahujícími šedesát kilometrů za hodinu.
Směřovat by měla k Portoriku, nicméně podmínky pro výraznější vývoj pravděpodobně v příštích dnech mít nebude, jinými slovy na hurikán nejspíš nezesílí. A pro další dny zatím modely žádné další hurikány nesimulují. Letošní hurikánový klid nad Atlantikem ostře kontrastuje s loňskou aktivní sezonou, která přinesla mimo jiné extrémně silný a ničivý hurikán Melissa, jenž v říjnu zpustošil Jamajku.
Na rozdíl od Atlantiku je letos živo nad Tichým oceánem, nad kterým se aktuálně nacházejí čtyři tropické systémy – od východu k západu jsou to Iselle, Lala, Etau a Saudel. Aktivní je letošní sezona mimo jiné na Havajských ostrovech, které před více než deseti dny zasáhl hurikán Lala a přinesl tam extrémní deště – na návětří největšího ostrova spadlo dokonce přes 1100 milimetrů. Tyto vydatné deště z Laly činí třetí srážkově nejbohatší tropickou cyklonu na ostrovech v historii pozorování. Další dva hurikány zřejmě vzniknou nad východním Pacifikem v nejbližším týdnu. A dvě tropické cyklony se zřejmě vytvoří rovněž nad západními oblastmi Tichého oceánu a přilehlých moří.
Nadprůměrná aktivita v Pacifiku je rovněž spojena s El Niñem, nicméně na rozdíl od Atlantiku zde panují příznivé podmínky v atmosféře, a hlavně teplota mořské vody je zejména ve východní části oceánu výrazně nadprůměrná. Lze tedy čekat, že i v dalších týdnech bude o tropických cyklonách v této části světa slyšet poměrně často.