Minulou středu se filipínští a američtí vojáci pokusili provést „průzkum areálu“ čínské ocelárny Sanjia Steel v provincii Východní Misamis na filipínském ostrově Mindanao. Areál, který si ocelárna pronajímá, má kolem 22 hektarů a zpracovává kovový šrot.
Skupina vojáků chtěla podle amerického velvyslanectví na Filipínách posoudit, zda by areál mohl být využit při příštím společném americko-filipínském vojenském cvičení Balikatan 2027.
Do areálu ale vojáci nevstoupili. Podle filipínských úřadů byli upozorněni, že k návštěvě nemají potřebná povolení. Tým následně odešel a pokračoval na další plánované lokality, dodává americké velvyslanectví, podle kterého se vojáci vstup nesnažili vynutit.
Filipínská armáda dodala, že nešlo o pokus o převzetí či kontrolu soukromého pozemku, ale o běžný průzkum lokality v rámci příprav vojenského cvičení.
Jádro sporu
Čínské úřady ani média ale tato ujištění neuklidnila. Čínské velvyslanectví na Filipínách pár dní poté zveřejnilo řadu otázek a uváděné důvody zpochybnilo.
Čína navíc pokus o vstup spojuje s předchozí diplomatickou krizí, ke které došlo kvůli květnové razii v této ocelárně. Tehdy bylo zadrženo kolem sedmdesáti Číňanů. Operaci řídily filipínské ozbrojené síly pod vedením ministra obrany Gilberta Teodora.
Související
Filipínské úřady zadržené pracovníky obvinily z porušení imigračních, pracovních a dalších předpisů. V červnu pak úřady nařídily závod uzavřít kvůli nálezu radioaktivních látek v dováženém kovošrotu.
Čínské velvyslanectví proti zásahům protestovalo a postup označilo za diskriminační a selektivní uplatňování zákona.
„Závod chce destabilizovat vztahy“, tvrdí Čína
„Teodoro vynakládá veškeré úsilí na protičínské aktivity. Jeho skutečným cílem je destabilizovat a sabotovat vztahy mezi Čínou a Filipínami, tlačit Filipíny do čela konfrontace s Čínou a vytvářet pokračující napětí a konflikty, aby sloužily jeho vlastním skrytým politickým zájmům,“ dodal čínský zastupitelský úřad v srpnu. Ministr obrany taková obvinění odmítl.
Podobnou linii jako velvyslanectví drží i čínská média. V předním stranickém listu Global Times vyšel ve středu editorial, v němž autor ministra Teodora označuje za „loutku na nitkách Pentagonu“.
Loutky a podřízení
Administrativu současného filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose pak list viní z toho, že „podřizuje“ sám sebe i vlastní ozbrojené síly americkým zájmům a vlivu. Filipínští politici podle textu „odevzdávají svou suverenitu Washingtonu a obětují budoucí rozvoj země“.
Podle čínských médií se tak Spojené státy snaží „vytlačit čínské podniky“ a z Filipín vytvořit „předsunutou vojenskou pozici“.
Téma přitom má odezvu i v čínské společnosti. Podobně laděný text například na čínské internetové platformě Sohu měl během jednoho dne přes dva miliony zobrazení.
Tlak na čínskou ocelárnu přitom může mít ještě jeden důvod. Mluvčí filipínských ozbrojených sil plukovnice Francel Margareth Padillová uvedla, že uvnitř průmyslové zóny, kterou si pronajímá i ocelárna Sanjia, má vzniknout nová filipínská námořní základna, píše hongkongský list South China Morning Post.
Změny na Filipínách
Plánovaná základna by podle filipínských ozbrojených sil mohla být jedním z míst využívaných v rámci dohody EDCA, která umožňuje americkým vojákům rotující přítomnost na vybraných filipínských vojenských zařízeních. Její výstavba zároveň zapadá do nové filipínské obranné koncepce CADC, která klade větší důraz na obranu území před vnějšími hrozbami.
Samotná ocelárna Sanjia Steel vznikla v roce 2018, tedy za vlády filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, který tehdy prosazoval výrazné sbližování s Pekingem a současně zpochybňoval tradiční vojenské spojenectví s Washingtonem, který má na Filipínách vojenskou přítomnost s přestávkami od konce 19. století.
Duterte svůj šestiletý mandát řádně dokončil v roce 2022 a předal úřad Marcosovi. Od té doby se Filipíny začaly znovu výrazně přibližovat Spojeným státům. Počet filipínských zařízení využívaných v rámci dohody EDCA se pak za Marcosovy vlády zvýšil z pěti na devět.