Křemencový vrchol Ještědu v nadmořské výšce 1012 metrů zůstával po staletí téměř nedotčený. Teprve v polovině 19. století sem liberečtí manželé Haslerovi začali pro turisty vynášet jídlo a pití, což vedlo k výstavbě prvních dřevěných chat. V roce 1906 pak na vrcholu vyrostl velký kamenný hotel s obrovskou noclehárnou a sálem pro dvě stě lidí. Všechno ale lehlo popelem při mrazivém požáru v lednu 1963.
Když byla vyhlášena soutěž na novou stavbu, veřejnost automaticky počítala s návratem k tradici. Rozhodnutí poroty proto vyvolalo pořádný rozruch. Zvítězil totiž odvážný návrh Karla Hubáčka.
Související
„Právě Hubáčkův návrh byl pro hodně lidí trochu šok, protože po zániku starého hotelu čekali zase nějakou tradiční horskou chatu, a ne vesmírný koráb,“ vzpomíná ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek.
Větrný kužel a pomoc od rybářů
Hubáčkův koncept př přitom nebyl pouhou designovou výstředností, ale geniálním inženýrským řešením. Reagoval na extrémní podmínky, které na horském hřebeni panují.
„Ta prvotní představa ze mě vytryskla. Věděl jsem, že musím prodloužit horu. A dát vysílači tvar kuželu, aby se po něm smýkaly větry. Ještěd je nesmírně větrná hora a klasická stěna by sloužila mnohem hůř,“ vzpomínal později architekt.
Slavnostní základní kámen položili 30. července 1966 a začal zápas s technikou. Nejtěžší úkol představoval samotný vysílač. Zatímco jinde antény trčely ven, na Ještědu je stavitelé ukryli přímo dovnitř 94 metrů vysokého hyperboloidu. Aby signál prošel, museli vyvinout speciální laminátový plášť.
Spousta věcí se dělala úplně poprvé a na koleně. Když inženýři potřebovali dvanáctimetrové tyče z umělé hmoty pro konstrukci pláště, v celém Československu neexistoval podnik, který by je uměl vyrobit. Nakonec musela pomoci až továrna na rybářské pruty.
Hotel a vysílač je v provozu od roku 1973. Stavba stála tehdy astronomických 64 milionů korun a získala celosvětový ohlas. Karel Hubáček za ni už v roce 1969 obdržel prestižní cenu Augusta Perreta od Mezinárodní unie architektů. Osobního uznání se ale nedočkal – komunistický režim mu vystavil zákaz vycestovat za hranice.
Unikátní nábytek i pád lanovky
Když se hotel s vysílačem v roce 1973 konečně otevřel veřejnosti, stala se z něj okamžitě ikona. Nešlo jen o samotný věžový kužel, ale i o dotažený interiér. Architekt Otakar Binar pro budovu navrhl originální nábytek a vybavení na míru, které podtrhovalo sci-fi atmosféru celého prostoru.
Ještěd se stal národní kulturní památkou, otiskl se do loga města Liberce, místní univerzity i fotbalového klubu a na přelomu tisíciletí ho odborníci zvolili nejvýznamnější českou stavbou 20. století. Do věže ročně proudilo kolem půl milionu návštěvníků.
Poslední léta však přinesla do života ikonické stavby těžké zkoušky. Provoz restaurace a hotelu zasáhla pandemie koronaviru a v říjnu 2021 se odehrála tragédie – pád visuté lanovky, která na vrchol jezdila už od roku 1933. Od té doby je její horní stanice kousek pod věží pustá a město teprve připravuje stavbu lanovky nové.
Historie Ještědu
-
1844: Liberečtí manželé Haslerovi začínají na vrchol vynášet jídlo a pití pro turisty.
-
1847: Lesník Herbert staví první dřevěný srub a pronajímá ho Haslerovým. Později vzniká bytelná Rohanova chata (Rohanka).
-
1906: Výstavba velkého hotelu podle plánů Ernsta Schäfera s noclehárnou a sálem pro 200 lidí.
-
Leden 1963: Původní hotel kompletně vyhořel.
-
1933: Zahájení provozu visuté lanovky (v majetku ČD). V říjnu 2021 po tragické havárii nejezdí, chystá se její obnovení.
Nová éra za stovky milionů
Právě letos se ale začíná psát úplně nová kapitola v historii této stavby. Po pětadvaceti letech v rukou Českých Radiokomunikací odkoupil horský hotel i s unikátním Binarovým nábytkem Liberecký kraj. Zaplatil za něj 185 milionů korun s tím, že radiokomunikace si část budovy dál pronajímají pro vysílací techniku.
Tím ale investice teprve začínají. Půlstoletí nepřetržitého provozu v drsných horských podmínkách si vybralo svou daň a Ještěd nutně potřebuje generální opravu. Posudky odhadují náklady na více než 400 milionů korun. Kraj chce mít do konce příštího roku hotový projekt a rekonstrukce by měla probíhat současně s obnovou zničené lanovky.
Konečným cílem je dostat tuto českou stavbu století na mapu světového dedictví UNESCO. Propojení futuristického hotelu, televizního vysílače a horské přírody totiž nemá nikde na světě obdobu.
„Jiná památka na světě tohoto typu a s tou historií, tím příběhem prostě neexistuje. Myslím si, že na ten seznam Ještěd patří,“ uzavírá náměstkyně hejtmana Květa Vinklátová.
Zdroj: ČTK
