Morální satisfakce je dnešní rehabilitací naplněna, uvedl advokát Lubomír Müller, který se očišťováním jmen lidí stíhaných za komunismu zabývá od pádu komunistického režimu.
Trochta byl za odsouzení k pětadvacetiletému žaláři rehabilitován v roce 1968. Období předcházející samotnému věznění se však tehdy na rehabilitaci nevztahovalo. Předmětem dnešního veřejného zasedání bylo období od 19. července 1950 do 16. ledna 1953, kdy byl Trochta internován ve své rezidenci v Litoměřicích.
Štěpán Trochta jako litoměřický biskup kolem roku 1970.
Státní zastupitelství k tomu dokumenty čerpalo od Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. „Nevíme, zda materiály jsou kompletní, nevíme, jakým způsobem osoby informace podávaly, vycházíme pouze z formálních hlášení, ale i ty v tomto případě stačí na podání návrhu na rehabilitaci,“ uvedl Jakovec.
Státní bezpečnost intenzivně a dlouhodobě zasahovala do lidských práv. „Prvky toho způsobu, jak Státní bezpečnost manipulovala s lidmi nebo se je snažila k něčemu přimět, jsou až fascinující,“ uvedl Jakovec.
Trochta pobýval v danou dobu v biskupství mezi lidmi, z nichž každý měl nějaký úkol z hlediska kontroly biskupa. „Muselo to být stresující a vyčerpávající,“ uvedl Jakovec.
Podnět k rehabilitaci podal Jan Kratochvil, ředitel brněnského Muzea českého, slovenského a rusínského exilu 20. století. „Požádal mě o to, abych to zpracoval, tak jsem mu vyhověl,“ uvedl Müller, který od roku 1989 vyřizoval na 500 podnětů k soudní rehabilitaci. „Neustále běží soudy, které se rehabilitací zabývají,“ podotkl.
Trochta strávil roky ve vězení
Trochta byl 16. ledna 1953 zatčen a následně odsouzen k 25 letům žaláře. Z komunistických věznic vyšel na základě amnestie v roce 1960 a poté pracoval jako stavební dělník a údržbář. Rehabilitace se dočkal až v roce 1968, kdy se také znovu ujal biskupského úřadu v litoměřické diecézi. O rok později jmenoval papež Pavel VI. biskupa Trochtu kardinálem.
Význam rehabilitace je podle státního zástupce obrovský. „Připomínat si to zlo, které existuje mezi námi, je nutné. Když propukne, tak už bývá pozdě. Rok 1950 to už byl doslova a do písmene masakr, co se s těmi lidmi dělo,“ řekl.
Soud dospěl k jednoznačnému závěru, že návrh je důvodný, a bylo možné mu vyhovět, uvedla soudkyně Markéta Bitterová. Práva na stížnost se vzdali advokát i státní zástupce.
Kardinál zemřel 6. dubna 1974 po dlouhotrvajících policejních výsleších a šikanách v Litoměřicích.