Někteří litevští politici navrhují postupný odklon od výuky v ruštině na školách určených pro ruskojazyčnou menšinu. Podle návrhu by se do roku 2030 měly všechny předměty s výjimkou mateřského jazyka žáků vyučovat v litevštině.
Ministerstvo školství uvedlo, že podporuje širší používání litevštiny na školách pro národnostní menšiny, aby se jejich žáci lépe začlenili do litevské společnosti. Navrhované změny by se však nevztahovaly na školy, kde se vyučuje výhradně v polštině.
Podle návrhu, který předložila opoziční konzervativní strana Unie vlasti (TS-LKD), by se od roku 2028 na ruskojazyčných školách vyučovaly společenskovědní předměty, včetně dějepisu, zeměpisu a občanské výchovy, výhradně v litevštině. O dva roky později by se všechny předměty kromě mateřského jazyka vyučovaly v litevštině.
Špatné výsledky u zkoušky z litevštiny
Návrh je odůvodňován výrazně horšími výsledky žáků z menšinových jazykových škol u litevské státní maturitní zkoušky z litevštiny.
Studenti, kteří neuspějí u státní zkoušky z litevštiny, narážejí na překážky při ucházení se o vysokoškolské studium. Odborník na vzdělávání Arunas Šileris uvedl, že mnoho žáků z menšinových škol si v současnosti volí nižší úroveň zkoušky B, u níž je vyšší úspěšnost, ale její složení neopravňuje ke studiu na vysoké škole.
„Jde nám o dítě a jeho budoucnost v Litvě, aby se mohlo v životě úspěšně posouvat dál a uplatnit se bez ohledu na to, zda patří k národnostní menšině,“ uvedl předseda TS-LKD Laurynas Kasčiunas.
Na střední škole Konstantyho Parczewského v Nemenčine ve Vilniuském okrese probíhá výuka v polštině i ruštině. V ruštině se vzdělává 65 žáků, z toho deset Ukrajinců.
Ředitelka Renata Krasowská uvedla, že ruskojazyční žáci mají v ruštině pouze výuku svého mateřského jazyka, zatímco ostatní předměty absolvují společně s polsky mluvícími žáky.
Na střední škole Aitvaras v Klaipedě probíhá výuka ve smíšených třídách v ruštině i litevštině. Od letošního školního roku se v litevštině vyučují životní dovednosti, etika a tělesná výchova. V litevštině se podle požadavků školského zákona vyučují také dějepis a zeměpis.
Ředitelka Marina Ustinová uvedla, že navrhované změny by mohly vytvořit lepší podmínky pro osvojení státního jazyka, zároveň ale upozornila, že zavedení celého modelu do roku 2030 by pro tvůrce vzdělávací politiky představovalo značnou výzvu.
Bude na to dost učitelů?
Vládní Sociálnědemokratická strana považuje tento cíl za oprávněný, zároveň ale zpochybňuje, zda má vzdělávací systém dostatek učitelů, učebnic a aktualizovaných osnov, aby bylo možné změny zavést.
„Budeme muset posoudit, zda jsou učitelé připraveni vyučovat v litevštině a co bude s dětmi, které začaly studovat podle dosavadního modelu,“ uvedla poslankyně Jurgita Šukevičieneová.
Krasowská uvedla, že její škola zavede veškeré změny, které budou schváleny na celostátní úrovni.
Ministerstvo školství, vědy a sportu se bude návrhem na postupné ukončení výuky v ruštině zabývat. Náměstek ministra školství Jonas Petkevičius uvedl, že podle resortu by se žáci z národnostních menšin měli více vzdělávat v litevštině, aby se lépe začlenili do litevské společnosti.
Vláda rovněž zvažuje zavedení povinnosti, podle níž by děti cizinců studovaly pouze v litevštině a navštěvovaly litevsky vyučující školy a mateřské školy.
Kasčiunas uvedl, že návrh se konkrétně zaměřuje na ruskojazyčné vzdělávací instituce a nevztahuje se na školy s výukou v polštině. Odkázal přitom na smlouvu mezi Litvou a Polskem týkající se polské menšiny. Podle něj rozdílný přístup Litvy k polsky a rusky mluvící menšině ospravedlňuje také skutečnost, že polština je úředním jazykem Evropské unie.
Rusové jsou podle sčítání lidu z roku 2021 druhou nejpočetnější etnickou menšinou v Litvě a tvoří něco přes pět procent obyvatel.
Článek napsaly Goda Malinauskasová a Aiste Valiauskasová, LRT TV, LRT.lt (LRT_EN), poprvé byl publikován 14. září 2026 08:19 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.