Irsko je jedním ze dvou členských států EU mimo schengenský prostor, které uplatňují vlastní vízový režim. Zároveň je součástí Společného cestovního prostoru spolu se Spojeným královstvím, Normanskými ostrovy a ostrovem Man.
V praxi to znamená, že ruský občan, který legálně vstoupí do Irska, může následně bez větších obtíží překročit hranici do Británie.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vydal Dublin ruským občanům zhruba 14 tisíc víz, přičemž úspěšnost žádostí dosahovala 90 procent. Tento liberální přístup vůči žadatelům z rizikové země už vzbudil nevoli v Londýně.
„Irsko nemá ve srovnání s Británií tak sofistikované zpravodajské služby. Británie se obává, že Irsko představuje zadní vrátka,“ uvedl pro The Telegraph irský europoslanec a bývalý vládní činitel Barry Andrews s tím, že ho britští představitelé na problém osobně upozorňovali.
„Lidé zkrátka přijdou do Irska a my jednoduše nemáme takové kapacity na jejich sledování jako Spojené království,“ doplnil.
Situace je o to citlivější, že se Irsko v červenci ujme rotujícího předsednictví Rady EU. Podle Andrewse to ze země dělá jasný terč.
Europoslanec již vyzval imigrační úřady ke zpřísnění prověrek u žadatelů z Ruska a Běloruska – včetně kontroly sociálních sítí či osobních pohovorů – a k důkladné revizi současného vízového systému.
„Hřiště pro Rusy“
Že Irsko čelí zájmu ruských špionů, ukázal už skandál z roku 2024. Deník The Times tehdy informoval, že tamní úřady vyšetřují nejmenovaného irského poslance kvůli podezření, že v období brexitu působil jako vlivový agent Kremlu.
Bývalý poslanec irského parlamentu Cathal Berry v reakci na kauzu označil zemi za „hřiště“ pro ruské špiony. Irsko se podle něj stalo snadným cílem hybridních operací kvůli nedostatečnému zabezpečení, slabé bezpečnostní kultuře i kvůli faktu, že v zemi sídlí strategické evropské centrály amerických technologických gigantů.
Celá situace zapadá do širšího vzorce, kdy ruské zpravodajské služby využívají třetí země jako základny pro tajné operace proti Británii.
Loni například britský soud poslal do vězení šestici bulharských občanů, kteří ve Spojeném království působili jako součást ruské špionážní sítě. Tu podle žalobců na dálku řídil bývalý provozní ředitel zkrachovalé společnosti Wirecard Jan Marsalek.
