Velitel lotyšských Národních ozbrojených sil oznámil záměr provést širší transformaci armády, včetně přezkumu její struktury. Některé změny by podle pořadu lotyšské televize LTV De Facto mohly být do stávajícího plánu rozvoje armády zapracovány už do letošního podzimu. K tomu by však byla nezbytná funkční vláda.
Dva drony, které se na začátku května zřítily do ropných zásobníků v Rezekne, všem názorně ukázaly, jak blízko je válka rozpoutaná Ruskem. Dronové incidenty se staly osudnými pro pozici ministra obrany a nakonec i pro celou vládu. Zároveň ale ještě více upozornily na rozvoj obranného sektoru, jehož rozpočet letos přesahuje dvě miliardy eur (48,7 miliardy korun), a na otázku, nakolik je Lotyšsko připraveno se bránit.
„Je třeba udělat ještě mnoho práce, zejména pokud jde o to, jak velitelé a vojáci rozumějí proměnám bojiště. Důležité úkoly má samozřejmě i ministerstvo obrany, které musí tento vývoj pečlivě sledovat a reagovat na něj. Myslím, že se to děje, jen mám někdy pocit, že by to mělo postupovat rychleji,“ řekl Airis Rikveilis, poradce pro národní bezpečnost bývalé premiérky Eviky Siliňové.
Obrana hranic se musí opřít o autonomní řešení
Jedním ze závěrů po incidentu v Rezekne je potřeba zlepšit systémy varování obyvatelstva. Nelze však s jistotou říct, zda by byl výsledek jiný, kdyby už armáda měla všechny objednané záchytné drony, o nichž se v poslední době často mluví.
„V zásadě to znamená, že se zaměříme na bodovou obranu – na kritická místa, obydlené oblasti a klíčovou infrastrukturu. To ale neznamená, že už nyní dokážeme pokrýt každý jednotlivý koridor. To je cíl do budoucna. Zároveň musíme hledat nová, co nejvíce autonomní řešení, protože každé takové stanoviště stále vyžaduje personál,“ uvedl velitel lotyšských Národních ozbrojených sil generálmajor Kaspars Pudans.
„Pokud bych takové síly rozmístil podél celé hranice, zvlášť v době míru, nezůstaly by mi pozemní jednotky, které by mohly plnit další každodenní úkoly a zároveň se připravovat na hlavní útok, jenž by, jak chci zdůraznit, mohl vést k okupaci,“ dodal Pudans.
Na základě jedné ze tří smluv, z nichž dvě byly uzavřeny s domácími výrobci, už začaly dodávky záchytných dronů. První systém, tvořený několika desítkami dronů, armáda obdržela a vycvičeno bylo prvních šest instruktorů, kteří budou své znalosti předávat dál. Stále pokračují také dodávky bojové munice.
Velitel zároveň zdůraznil význam výcviku. „Jsme si vědomi rizika, že použitím této zbraně můžeme způsobit větší škody, než jakého dosáhneme účinku. Ještě tento měsíc proto první skupina projde jakousi bojovou zkouškou, formou certifikace, která ukáže, zda mohu přijmout riziko jejího nasazení do bojové mise. Je to opravdu mimořádně náročné – během několika týdnů vycvičit lidi v úplně nových technologiích a poté je vyslat do bojového nasazení, navíc v době míru. Připomeňme, že jednotky určené pro mise v Afghánistánu jsme připravovali šest měsíců,“ řekl Pudans.
Armáda musí uvažovat o protivníkovi šířeji
Rychlý rozvoj autonomních systémů neboli dronů vyvolal také otázky, jak do budoucna rozvíjet vojenské schopnosti. Velitel Národních ozbrojených sil přišel s obsáhlým dokumentem, který shrnuje nejnovější zkušenosti, výzkum a poznatky získané z Ukrajiny. Dokument má sloužit jako základ pro širší transformaci armády, kterou velitel oznámil.
Nepůjde jen o doplnění stávajících plánů o nové schopnosti a technologie. Součástí bude také komplexní přestavba celkové struktury armády.
To však neznamená, že se armáda soustředí výhradně na rozvoj autonomních systémů či dronových schopností. Stejným směrem se totiž intenzivně vydává i protivník, a to včetně hledání způsobů, jak těmto technologiím čelit. Je proto nutné uvažovat šířeji.
„Naše současné pohraniční hlídky zapojené do protivzdušné obrany v podstatě plní bojové, válečné úkoly, ačkoli je vykonáváme v době míru. To si může vyžádat strukturální změny – na úrovni jednotlivých jednotek i napříč celou armádou. Pracovní skupina pověřená transformací už v tomto směru dostala pokyny a možné jsou i úpravy samotné koncepce. Je to velká výzva, protože s prostředky, které máme, se nám ne vždy daří naše operační úvahy a nápady zachytit a převést do písemné podoby. Tentokrát je to ale úkol – musíme je také formalizovat,“ řekl Pudans.
Propojení armády v digitálním prostředí
Vedením transformačního úsilí byl pověřen zástupce velitele mnohonárodní divize NATO brigádní generál Ilmars Lejiņš, který se podílel také na shromažďování zkušeností z Ukrajiny. Ne všechny tyto poznatky však lze automaticky přenést. Je třeba zohlednit i to, že Lotyšsko spolupracuje se spojenci v NATO.
Jednou ze složitých výzev bude digitální propojení systémů tak, aby armáda mohla efektivně spolupracovat s domácími institucemi i se spojenci.
„Dobrým příkladem jsou třeba drony. Diskuse se bohužel často vede jako volba buď, anebo: tanky, nebo drony. Tak to ale úplně není. To, co vidíme na Ukrajině a jinde, například v souvislosti s konfliktem s Íránem, ukazuje, že vítězí právě kombinace. A také propojení všech senzorů a zbraní v jednotném digitálním prostředí. Důležité je, aby se Národní ozbrojené síly posouvaly směrem k tomuto digitálnímu systému propojení a interoperability,“ popsal Lejiņš.
Změny rozvojových plánů jsou navíc nutné i s ohledem na inovace, které už armáda zavádí. „Právě teď zavádíme do našich jednotek řadu inovací. Ale upřímně řečeno, když se podíváte na to, jak je to v současnosti zachyceno v plánu rozvoje, nějaký úředník se nás zeptá: ‚Proč to děláte?‘ Není tam uvedeno, že bychom takové schopnosti měli rozvíjet. Samozřejmě, současný vývoj nám dává určitý prostor přesouvat finance nebo jejich využití zdůvodnit tím, že je to zahrnuto v plánu rozvoje. Už nyní se financování řady věcí zvýšilo a bylo nám řečeno, jak je máme využít. Ale kvůli byrokratickým procesům se znovu může někdo zeptat: Proč právě toto? Kde je to napsáno?“ uzavřel velitel.
Změny ve stávajícím plánu rozvoje
Nejdůležitějšími plánovacími dokumenty jsou Plán obrany státu, který každé nové složení lotyšského parlamentu schvaluje na čtyři roky, a plán rozvoje Národních ozbrojených sil. Přestože politická nestabilita může ovlivnit rozhodování, záměrem bylo zapracovat některé změny už do stávajícího plánu rozvoje armády.
„S ohledem na využití mechanismu SAFE a financování Evropské unie, které bude k dispozici už letos v létě, se vede debata o tom, do jaké míry by se tyto revidované priority měly promítnout už během léta a zahrnout i tyto transformační záměry,“ sdělil státní tajemník ministerstva obrany Aivars Puriņš.
Přestože se v uplynulém týdnu hodně mluvilo o vysoké fluktuaci zaměstnanců a kapacitních problémech na ministerstvu obrany, čísla to nepotvrzují. Navzdory stále rostoucí pracovní zátěži se tam fluktuace v posledních šesti letech držela poměrně stabilně, podle údajů ministerstva obrany se pohybovala mezi 14 a 17 procenty.
Článek napsala Inga Šņoreová z LSM English (Latvian Public Media), poprvé publikovaný 18. května 2026 v 07:55 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
