Macinka: Česko přesměruje peníze na zbraně pro Ukrajinu

Iniciativa PURL umožňuje, aby evropští spojenci a Kanada nakupovali munici a zbraně vyrobené ve Spojených státech a následně je poskytovali Ukrajině. Účast v iniciativě je pro země NATO dobrovolná. Prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko mezi nimi dosud není, Američané přitom podle zdrojů ČTK na každém jednání zmiňují, aby spojenci v této iniciativě pokračovali.

„My teď řešíme, že některé projekty, které vyplývají mandatorně z našeho rozpočtu směrem k Ukrajině, tak hodláme přesměrovávat právě do tady toho programu PURL,“ řekl dnes novinářům Macinka. Podle Deníku N by měl změnu českého postoje Macinka představit při dnešní večeři ministrů zahraničních věcí NATO a Ukrajiny.

V Ankaře by se měl projednávat také návrh na poskytnutí 70 miliard eur (asi 1,69 bilionu korun) Ukrajině letos a nejméně stejné částky příští rok. Premiér Andrej Babiš (ANO) k tomu již dříve sdělil, že Česko nebude záměr blokovat, ale nebude se na pomoci podílet. Dnes doplnil, že peníze Česko potřebuje na plnění závazků v NATO, zaplatí je podle něj jako v minulosti větší země.

Babiš dnes připomněl i koaliční dohodu, že vláda bude pokračovat v muniční iniciativě nastartované kabinetem Petra Fialy (ODS). „Ale nebudeme do ní dávat peníze z českého rozpočtu, protože zkrátka jsme zdědili rozpočet, kde je díra 90 miliard korun na tento rok,“ řekl. Česko v iniciativě zprostředkovává dodávky velkorážové munice pro Ukrajinu. Babiš ji před volbami ostře kritizoval a sliboval její zrušení.

Vláda o pozvání Pavla na neformální večeři lídrů NATO věděla, řekl Macinka

Vláda věděla o pozvání pro prezidenta Petra Pavla na dnešní neformální večeři lídrů členských zemí NATO, řekl dnes v Ankaře novinářům ministr zahraničí Petr Macinka. Šéf české diplomacie podle svých slov neví, zda budou premiér Andrej Babiš, který se akce rovněž zúčastní, a prezident sedět u stejného stolu. Macinka zopakoval, že nemá bližší informace o Pavlově programu v Ankaře.

Podle ministra kancelář tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana dodatečně rozšiřovala pozvání a zahrnula při té příležitosti i Pavla. „Pro nás to novinka není,“ řekl Macinka dnes odpoledne. To, že pozvánku dostal, oznámil Pavel ráno před odletem do Ankary.

Macinka potvrdil, že vládní delegace a delegace hlavy státu se v Ankaře nijak nekoordinují a on prý ani nezná prezidentův program. Předpokládá však, že se Pavel zúčastní středečního jednání Severoatlantické rady, na které má vystoupit Babiš. „To opravdu nikdo neřeší,“ reagoval Macinka na dotaz, zda spojenci vnímají to, že v Ankaře jsou premiér a prezident.

„Tohle je první summit NATO této vlády a proto premiér chtěl být šéfem této delegace, aby si to odpracoval sám,“ uvedl Macinka s tím, že kabinet chce spojencům vysvětlit své postoje.

Macinka se dnes zúčastní pracovní večeře s ministry zahraničí ostatních zemí NATO. Akce se zúčastní i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Podle Macinky bude jedním z hlavních témat jednání právě Ukrajina. Ministr uvedl, že na večeři chce hovořit o roli, kterou mohou mít Spojené státy a Evropa v řešení války na Ukrajině, Vedle toho má šéf české diplomacie v plánu také bilaterální schůzky.

Na summit NATO dnes odjeli prezident Pavel i premiér Babiš. Vláda původně nechtěla, aby se Pavel vrcholné akce zúčastnil, kabinetu to však nařídil Ústavní soud. Oba politici odletěli do Turecka separátními lety.

Babiš: Vláda přidá příští rok 36 mld. Kč na obranu, aby dosáhla 2 pct. HDP

Vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek NATO dát dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Před dnešním odletem na summit NATO v Ankaře to řekl Babiš. Armáda pro letošek dostala v rozpočtu 154,79 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta HDP, dalších 30 miliard korun má jít na obranu z ostatních rozpočtových kapitol.

Babiš už dříve uvedl, že letos se podle hodnocení NATO alianční závazek patrně nepodaří splnit. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v dubnu řekl, že Česko bude mít letos podle hodnocení NATO obranné výdaje 1,78 procenta HDP, pro příští rok plánoval žádat o navýšení na dvě procenta HDP, tedy 190 miliard korun.

Babiš dnes řekl, že summit v Ankaře bude pro NATO jeden z nejdůležitějších. Velkým zážitkem podle něj bude jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Neví, zda s ním bude mít přímý kontakt. „Pro nás je důležité, že tam vystoupíme poprvé jako naše koaliční vláda, která je zodpovědná za výdaje na obranu, za plnění těch závazků. Příští rok navýšíme rozpočet obrany o 36 miliard korun, a měli bychom tedy poprvé dosáhnout dvě procenta,“ uvedl.

Letos se to podle Babiš nepovede, i když se o to bude vláda maximálně snažit. Důležité pro současný kabinet je, že se daří zlepšovat nábory vojáků, doplnil premiér. „A samozřejmě chceme plnit tu novou koncepci naší armády, a to je protivzdušná obrana, protidronová obrana a taky závazky ohledně brigád, které máme už delší čas vůči NATO,“ uvedl.

Pavel je rád, že se vláda ke dvouprocentnímu závazku přihlásila. Podpoří jakékoliv úsilí závazky naplnit. „Považuji za reálné dosáhnout minimálně dvou procent, nakonec to bylo reálné už v tomto roce,“ uvedl. Diskuse se podle něj musí vést věcně a bez emocí. „Bavíme se o něčem, co by nemělo mít politickou barvu. Bavíme se tady o bezpečnosti našich občanů,“ dodal. Armáda má nyní mezery v bojeschopnosti a měla by problém naplnit svůj díl odpovědnosti v rámci kolektivní obrany, míní.

Babiš doufá v to, že kromě rozpočtových závazků bude summit i o míru na Ukrajině. V Ankaře by se měl projednávat návrh na poskytnutí 70 miliard eur (asi 1,69 bilionu korun) Ukrajině letos a nejméně stejné částky příští rok. Babiš k tomu sdělil, že Česko nebude záměr blokovat, ale nebude se na pomoci podílet. „My samozřejmě nebudeme platit z českého rozpočtu peníze na Ukrajinu, protože tyhle peníze hlavně potřebujeme taky na plnění těch dvou procent, takže logicky ty peníze zaplatí jako v minulosti velké země,“ doplnil dnes.

Pavel řekl, že suverénní Ukrajina se silnou a dobře vybavenou armádou je jednou z nejlepších pojistek bezpečnosti v Evropě. „Bude důležité se bavit i na úrovni ČR, jak k tomuto tématu dlouhodobě přistoupíme,“ uvedl. Věří, že za nějakou dobu začne obnova Ukrajiny, na níž se budou nejvíc podílet země, které ji po celou dobu podporovaly. „Bylo by z našeho pohledu nerozumné, abychom po čtyřech a půl letech, kdy Ukrajinu intenzivně podporujeme, si pozici pro možnou účast na její obnově teď ztížili tím, že ji přestaneme podporovat,“ míní.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}