Návrh na ukotvení české koruny coby měny v ústavě nahráli jeho předkladatelé coby poslanecký návrh do sněmovního systému v úterý. Celá úprava spočívá v dopsání oné jedné věty o šesti slovech ze začátku článku. Pokud by se norma dostala do ústavy, začala by podle návrhu platit následující den po jejím vyhlášení.
Jako předkladatelé návrhu jsou uvedeni šéfové obou menších vládních stran. Za SPD tedy předseda sněmovny Tomio Okamura, za Motoristy vicepremiér Petr Macinka. Toho ovem doplňují jeho straničtí kolegové, ministr pro sport a prevenci Boris Šťastný a vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek.
Ztížení přijetí eura
Čtveřice navrhovatelů v důvodové zprávě uvádí, že česká ústava neobsahuje žádné ustanovení, které by nějak upravovalo měnu, kterou se v zemi platí, její název nebo jednotku. To všechno říká jen „běžný“ zákon.
„Existence a název národní měny tak požívají pouze zákonné ochrany. O nahrazení koruny české jinou měnou by z hlediska vnitrostátního práva mohl být přijat běžný zákon prostou většinou přítomných poslanců a senátorů,“ uvádí v důvodové zprávě autoři navrhované úpravy.
Podle nich by ale případné rozhodnutí o nahrazení koruny jinou měnou – v tomto případě eurem, jak se Česko zavázalo při vstupu do Evropské unie – mělo být podmíněno větší politickou shodou než pouhou zákonnou většinou.
„Cílem návrhu je zakotvit korunu českou jako měnu České republiky na ústavní úrovni a podřídit tak případnou budoucí změnu měny postupu podle čl. 39 odst. 4 Ústavy, tedy souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů,“ tvrdí zástupci vládní koalice.
Prý běžný postup
„Pro Motoristy je zachování české koruny dlouhodobou programovou prioritou. Korunu považujeme nejen za národní měnu, ale také za důležitý nástroj ekonomické a měnové suverenity České republiky,“ uvedl pro Aktuálně.cz Šťastný.
Vládní koalice má ve svém programovém prohlášení, že nepřijme euro ani nepodnikne žádné kroky vedoucí k zavedení jednotné evropské měny. Ve stejném dokumentu se píše, že vláda navrhne parlamentu také ukotvení české koruny v ústavě.
To připomněl i Šťastný s tím, že se na programovém prohlášení shodly všechny tři vládní strany a návrh tak není pouze z dílny Motoristů a SPD. „To, že mezi předkladateli konkrétního poslaneckého návrhu nejsou poslanci ANO, tedy samo o sobě neznamená změnu koaliční dohody. Návrh byl standardně projednán uvnitř koalice,“ uvedl.
Ani vicepremiér Karel Havlíček (ANO) v tomto nevidí problém. „Novelu předkládá ten, kdo ji zpracoval, běžný postup,“ napsal ve vyjádření pro Aktuálně.cz.
Hlasy jim chybí
Jelikož by šlo o změnu ústavy, musela by vládní většina sehnat ve sněmovně spojence. Koalice má totiž v dolní komoře 108 hlasů, potřebuje jich ale minimálně 120. A otázkou zůstává, jestli by změna prošla senátem, kde by potřebovala koalice tři pětiny přítomných senátorů. Tu vládní většina ale v tuto chvíli nemá.
To si uvědomuje i Havlíček. „Tím, že to je změna ústavy, potřebuje mít návrh podporu 120 poslanců a ve stejném poměru by musel hlasovat i Senát, což v tuto chvíli není pravděpodobné,“ míní.
Otázkou je, jestli by vládní koalice vůbec našla svého spojence. Sněmovní strany STAN, Piráti, KDU-ČSL i TOP 09 totiž jsou pro přijetí eura. Zbývá tak ODS. Postoj občanských demokratů k jednotné evropské měně totiž se však proměnil a už není tak odmítavý, jak býval.
Česká republika se zavázala k přijetí eura při svém vstupu do Evropské unie. Trvalou výjimku z této povinnosti si domluvilo z členských zemí Dánsko. Pro přijetí eura musí státy unie, které ještě neplatí společnou měnou, splnit tzv. maastrichtská kritéria.
Podle navrhovatelů ale není změna ústavy v rozporu s tímto závazkem. „Navrhované ustanovení nezakazuje přijetí jednotné měny ani nestanoví, že Česká republika jednotnou měnu nepřijme. Nezavádí žádnou dodatečnou procesní podmínku, například požadavek referenda,“ tvrdí zástupci vládní koalice.
Podle nich také právo Evropské unie neurčuje, na jaké úrovni mají členské státy upravit označení své národní měny.
Česko není jedinou zemí, které se zavázalo k euru a zatím ho nemá. Dalšími jsou Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Švédsko. Zatím poslední zemí, která euro přijala, bylo letos v lednu Bulharsko.