Americkým jednotkám končí lhůta v úterý pro stažení posledních vojáků ze základen v Iráku, informovala agentura Reuters. Ukončení americké vojenské přítomnosti může podle iráckých bezpečnostních expertů poskytnout volné pole působnosti Teheránu a zároveň umožnit návrat dalších odpůrců USA, včetně takzvaného Islámského státu (IS).
Americké jednotky se již dříve stáhly na základě dohody uzavřené mezi Bagdádem a administrativou prezidenta Joe Bidena v roce 2024, v jejímž naplňování pokračuje i současná vláda prezidenta Donalda Trumpa.
Přestože má odchod amerických vojsk z Iráku v zemi širokou podporu, část Iráčanů považuje stažení za předčasné, a to právě s ohledem na předpokládané posílení postavení proíránských milic. Odchod amerických jednotek naopak uvítal a podporuje Teherán.
Mluvčí iráckého ministerstva obrany podle stanice al-Džazíra uvedl, že vztahy mezi Irákem a koalicí vedenou USA budou pokračovat. Zároveň prohlásil, že irácké ozbrojené síly jsou schopny bránit suverenitu země.
Spojené státy v roce 2003 podnikly invazi do Iráku, při níž svrhly režim prezidenta Saddáma Husajna. Během následné dlouholeté okupace americká armáda a její spojenci čelili ozbrojenému povstání sunnitských i šíitských milic.
Na konci roku 2011 se USA z Iráku stáhly, nicméně americké jednotky se do země vrátily o tři roky později v reakci na vzestup IS, který dobyl v Iráku a v sousední Sýrii rozsáhlá území, na nichž vyhlásil chalífát. Do boje proti IS se zapojily i proíránské šíitské milice, z nichž některé tento rok útočily na americké základny a další objekty USA, včetně diplomatických misí.