Maďarský parlament schválil dodatek k ústavě, jenž má ukončit mandát prezidenta. Maďarský premiér Péter Magyar v pondělí obvinil opoziční stranu Fidesz, která v dubnových parlamentních volbách po šestnácti letech přišla o moc v zemi, že „přepnula na ruční ovládání prezidenta Tamáse Sulyoka“. Magyar už po vítězství v dubnových parlamentních volbách prezidenta vyzval, aby odstoupil.
Maďarští poslanci schválili sedmnáctý ústavní dodatek, jehož deklarovaným smyslem je „obnovit demokracii založenou na právním státě“, poměrem hlasů 139 ku šesti. Poslanci národovecké strany Fidesz hlasování bojkotovali. Magyarova strana Tisza po drtivém vítězství ve volbách drží v parlamentu dvoutřetinovou většinu, která jí umožňuje schvalovat změny základního zákona země.
„Bylo by zradou maďarského národa, kdybychom tuto ústavu ponechali netknutou,“ prohlásil Magyar v parlamentu před hlasováním. „Oni (Fidesz) zemi nastavili tak, že se vůle jednoho člověka stala zdrojem legislativní práce… Strana Tisza získala jednoznačný dvoutřetinový mandát k tomu, aby tento systém odstranila,“ uvedl premiér.
Magyar hlasování už dříve označil za „klíčový krok v operaci Očistný oheň“, jejímž cílem je odstranit to, co nazývá ekonomickou a politickou mafií vytvořenou jeho předchůdcem Viktorem Orbánem. Část ústavního dodatku podle Magyara umožní odstranění z veřejných funkcí „Orbánových politických loutek“, mezi něž řadí právě i prezidenta Sulyoka.
Ústavní dodatek s okamžitou platností ukončuje funkční období současného prezidenta s odůvodněním, že společnost v něj „ztratila důvěru“. Sulyok má pět dní na to, aby jej podepsal. Parlament má pak zvolit prezidenta nového, a to buď do doby, než vstoupí v platnost nová ústava, nebo na dobu nanejvýš pěti let. Podle Magyara se na podzim spustí „rozsáhlý společný projekt“ s maďarským lidem na vypracování nové ústavy.
Po hlasování Magyar řekl, že přijetím ústavního dodatku jeho vláda „zahájila transformaci Orbánova právního systému“. „Dnešním (pondělním) hlasováním jsme uzavřeli jednu éru,“ řekl premiér. „Zeptali jsme se maďarského lidu a dostali k tomu od něj zcela jasný mandát,“ dodal s odkazem na výsledky voleb.
Orbán po hlasování parlamentu prohlásil, že pokud bude prezident násilně odvolán z funkce, má Maďarsko právo postavit se na odpor. „A my tak učiníme. (…) Nikdy neuznáme agresivní metody autokracie za legitimní či legální,“ uvedl bývalý premiér, jehož styl vládnutí naopak kritici označují za autoritářský a který prosazoval systém takzvané „neliberální demokracie“. „Dnes si vyřizují účty s prezidentem, ale zítra to mohou udělat s kýmkoli,“ dodal Orbán.
Role maďarského prezidenta je převážně ceremoniální, ale hlava státu má pravomoc podepisovat zákony přijaté parlamentem, anebo je odesílat k ústavnímu soudu, aby je přezkoumal. Magyar opakuje, že Sulyok své roli hlavy státu nedostál, protože se nepostavil proti nedemokratickým krokům prosazeným Orbánovou vládou. Už před volbami slíbil, že Sulyoka odvolá.
Pokud prezident schválený ústavní dodatek do pěti dnů nepodepíše, Tisza proti němu zahájí řízení o odvolání z funkce, varoval Magyar. Zároveň Sulyoka opět obvinil, že koná v zájmu nyní opoziční strany Fidesz. Ta podle premiéra pro prezidenta předem připravila podání k ústavnímu soudu, jímž hodlá změnu ústavy napadnout.
Sulyok působil deset let jako soudce ústavního soudu, než ho parlament v roce 2024 jmenoval prezidentem. Z funkce odstoupit nehodlá.
Kritika odpůrců i organizací
Proti dvanáctibodovému dodatku k ústavě prosazovanému Magyarovým hnutím Tisza minulý týden v Budapešti protestovali Orbánovi příznivci. Změny označili za „autokratické“. Kritizují je ale i organizace jako Amnesty International nebo Human Rights Watch (HRW). Podle HRW úprava ústavy připomíná opatření „z éry Fideszu“, který využíval své ústavní většiny v parlamentu k tomu, aby ovládl klíčové instituce maďarského veřejného života.
Nicméně někdejší předseda maďarského nejvyššího soudu András Baka řekl, že postup Tiszy je oprávněný, pokud povede k novému ústavnímu pořádku. „V zemi, kde funguje právní stát, nejde taková mimořádná opatření používat, ale Maďarsko se za Orbána stalo uchváceným státem,“ řekl Baka, jehož mandát byl za vlády Fideszu v roce 2011 předčasně ukončen poté, co dal najevo znepokojení kvůli justičním reformám prosazovaným vládnoucí stranou.
Dodal, že státní činitelé jako prezident Sulyok „byli jmenováni ne kvůli omezení moci vlády, ale kvůli zajištění přežití bývalého systému i po volební porážce Fideszu“.
Další části dodatku
Součástí dodatku k ústavě je také omezení působení poslance v parlamentu na dvanáct let. Tak by Tisza, která má v zákonodárném sboru dvoutřetinovou většinu potřebnou ke změnám základního zákona, zajistila, že několik prominentních zástupců Fideszu by v dalších parlamentních volbách už nemohlo kandidovat.
Je mezi nimi například šéf poslaneckého klubu strany, Gergely Gulyás. Ten v pondělí oznámil, že z funkce kvůli plánovanému dodatku k ústavě odstupuje. Čtyřiačtyřicetiletý právník, který je členem maďarského parlamentu nepřetržitě od roku 2010, chce, aby poslanecký klub Fideszu vedl politik, který bude moci kandidovat v příštích volbách.
Ústavní soud by dodatkem znovu získal pravomoc přezkoumávat zákony týkající se rozpočtu a jeho soudci by opět museli odejít do důchodu v sedmdesáti letech. Čtyři soudci patnáctičlenného tribunálu by museli skončit, včetně předsedy Pétera Polta považovaného za Orbánova spojence.
Dodatek k ústavě také počítá s vytvořením nového úřadu se silnými pravomocemi v boji proti korupci, kterou kritici Orbána označovali za endemický jev systému, jejž vytvořil.
