„Celkový pohled na hrozby se nezměnil. Ta největší je pořád stejná – bylo, je a bude to Rusko se svým imperialistickým přístupem,“ tvrdí ve výroční zpráva estonská vnitřní rozvědka KAPO (Estonská služba vnitřní bezpečnosti).
Zveřejnila ji v pondělí a vypočítává, jaká je bezpečnostní situace v nejsevernější pobaltské zemi, kterou někteří analytici a média označují jako další Putinův cíl.
Na potenciální hrozbu se ovšem Estonci připravují a jejich zpravodajské služby pravidelně odhalují ruské agenty. Loni Estonci dopadli rekordních 16 lidí s vazbami na ruské agentury – Federální službu bezpečnosti (FSB) i vojenskou rozvědku GRU. „Vyhoštění aktivistů propojených s Kremlem výrazně snížilo vlivové operace v Estonsku,“ píše rozvědka. Ovšem dodává, že nebezpečí rozhodně nepominulo.
Kvůli bezpečnostní hrozbě dostalo také zákaz vstupu do země hned sedm kleriků spojených s estonskou pravoslavnou církví, kteří jsou podle tajných služeb spojeni s ruskou pravoslavnou církví. Například v katedrále v pohraniční Narvě působily řádové sestry z kláštera svatého Kříže v Jeruzalémě.
„Ten je přímo spojený s ruskou agresí, některé jeptišky dokonce vybíraly peníze na palivo, maskovací sítě, navštěvovaly zraněné vojáky a vozily jídlo a léky na okupované ukrajinské území,“ vysvětluje KAPO důvody vyhoštění a zrušení trvalých pobytů.
Nejezděte do Ruska!
KAPO zároveň Estoncům nedoporučuje cesty do Ruska, protože se návštěvu jak běžných občanů, tak politiků mohou snažit využít ruské úřady a občany cizích zemí verbovat. S vyhoštěním diplomatů a dalších potenciálních agentů je totiž pro FSB a GRU stále těžší nacházet nové rekruty, kteří by byli ochotní dodávat Rusům důležité informace.
„Vzhledem k tomu, že ruské zpravodajské služby nemohou působit na estonském území, hledají jiné možnosti,“ komentovala pro estonskou veřejnoprávní televizi ERR mluvčí KAPO Marta Tuulová.
Podle ní Estonsko zároveň vynaložilo značné úsilí na omezení toxických vlivových aktivit Ruska. Několik propagandistických médií, například Baltnews a Sputnik, bylo uzavřeno. „V důsledku toho se ruské vlivové operace přesunuly více na sociální média,“ upozornila Tuulová.
Sankce mají smysl
Ve stejnou dobu vydala výroční zprávu také vnitřní rozvědka sousedního Lotyšska, Úřad pro ochranu ústavy (SAB). Ta se mimo ruské nebezpečí zaměřila také na to, jak fungují protiruské sankce, které po plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022 zavedly západní státy.
SAB tvrdí, že sankce v krátkodobém horizontu nezmění konfrontační záměry a aktivity Ruska, nicméně v dlouhodobém horizontu patří mezi nejúčinnější nástroje k omezení ruské schopnosti ohrožovat Západ. „Navíc plný potenciál sankcí dosud nebyl využit a mohou být rozšířeny, aby se omezily budoucí ekonomické příležitosti Ruska,“ vyzývá lotyšský úřad k přitvrzení.
Zpráva také vypočítává ekonomické dopady sankcí, které podle něj významně drtí ruskou ekonomiku. A to navzdory tomu, že Rusko veřejně tvrdí, že se jeho ekonomika úspěšně adaptuje a sankce jsou pro ně vlastně přínosné.
„Sankce již způsobily a budou i nadále způsobovat ruské ekonomice ztráty až do výše několika stovek miliard dolarů. I odhady samotných Rusů naznačují, že v letech 2022 až 2025 bylo Rusko nuceno utratit 130 miliard dolarů na nákup sankcionovaného západního zboží. A jejich vlastní prognózy ukazují, že západní omezení by mohla do roku 2030 vést k ještě větším ztrátám,“ vypočítává SAB.
V důsledku sankcí přišlo několik sektorů ruské ekonomiky o významné exportní trhy na Západě bez náhrady. Například srovnání údajů o vývozu z let 2021 a 2025 ukazuje, že ruský vývoz železné rudy se snížil o 40 procent, vývoz železa a oceli o 20 procent, vývoz chemických produktů o 35 procent a vývoz dřeva a celulózy dokonce o polovinu. Interní odhady ruských institucí pak naznačují, že Rusko nebude schopno nahradit ztracené trhy ani v příštích pěti letech.
I proto se Rusové snaží dosáhnout zrušení západních sankcí různými kanály. To by ale podle ročenky SAB mohlo mít velmi negativní dopady na globální bezpečnost. „I částečné uvolnění sankcí by Rusku poskytlo další finanční příležitosti k urychlení tempa jeho vojenského přezbrojování a alokaci zdrojů na vlivové kampaně po celém světě. Rusko by také mělo více příležitostí k zintenzivnění konfrontace se západními zeměmi,“ vysvětluje lotyšská rozvědka.
Jste spoluviníci, křičí Putinův blízký spojenec
Pobaltské státy se do souboje s Ruskem dostávají dlouhodobě. Většinou je to hlavně rétoricky, když se například v ruských propagandistických televizních show objevují hlasy, že je země – které v minulém století Sovětský svaz, jehož se Rusko cítí následovníkem, hned dvakrát okupoval – potřeba zkrotit. Podobně se vyjadřuje také bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv a další spojenci Vladimira Putina.
Naposledy to byl jeho blízký spolupracovník a poradce Nikolaj Patrušev. Ten v pondělním rozhovoru pro noviny Rossijskaja gazeta prohlásil, že pobaltské státy a Finsko jsou spoluviníky útoků dronů, které Ukrajina provedla na přístavy v Leningradské oblasti.
Estonsko ovšem tato tvrzení označuje za nesmysl, podle analytiků drony z Ukrajiny spíše letěly podél hranice, aby se vyhnuly protivzdušné obraně. I proto některé drony spadly na území pobaltských států.
„Myslím si, že sousední země jsou také spolupachateli těchto zločinů, i když jsou ukrajinské drony odpalovány z palub lodí v Baltském moři,“ řekl bez důkazů Patrušev a pohrozil blíže neurčenými následky. „Skutečnost, že pobaltské státy a Finsko umožňují využívání svého vzdušného prostoru pro lety útočných dronů, znamená přímou účast členských států NATO na útocích proti ruskému území a infrastruktuře. Se všemi z toho vyplývajícími důsledky,“ dodal Patrušev.
Ukrajinské dronové útoky úspěšně omezily provoz přístavu Usť-Luga a Primorsk, kudy prochází významná část ruského exportu ropy. Ta i přes pokles kvůli sankcím patří ke klíčovým zdrojům ruského státního rozpočtu.
