Velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů Robert „Maďar“ Brovdi uvedl, že při čtvrtečním útoku bylo zasaženo devět nákladních lodí, jeden ropný tanker, jeden tanker na přepravu zkapalněného plynu a jeden remorkér. Brovdi na sociální síti Telegram zmínil, že operace s krycím názvem MoLoČKa probíhá od 6. července. Za tu dobu ukrajinské jednotky podle něj zasáhly 159 plavidel – 117 v Azovském moři a dalších 42 v Černém moři.
Podle Brovdiho je cílem operace způsobit „nevyléčitelnou paralýzu logistiky ropy, pohonných hmot a dalšího nákladu přepravovaného navzdory mezinárodním sankcím“.
Dodal, že ukrajinské síly se snaží lodě vyřadit z provozu, nikoli potopit. „Chceme proměnit každé plavidlo s vlastním pohonem v bezmocnou bárku unášenou po moři. Cílem není zamořit moře ropnými skvrnami, proto trupy lodí neprorážíme,“ zdůraznil Brovdi.
Rusko využívá takzvanou stínovou flotilu, tvořenou převážně staršími tankery plujícími pod vlajkami třetích zemí, k exportu ropy mimo režim západních sankcí a cenového stropu skupiny zemí G7. Právě příjmy z tohoto vývozu představují jeden z důležitých zdrojů financování ruského válečného rozpočtu.
Útoky na lodě se přitom odehrály souběžně s rozsáhlou operací proti okupovanému Krymu. Výbuchy byly hlášeny z několika měst včetně Kerče, Feodosije a Koktebelu. Podle proukrajinského telegramového kanálu Crimean Wind vypukly požáry na kerčském nádraží, ve skladech i v železničních vagonech. Hořelo také na Arabatské kose v Azovském moři poblíž oblastí, kde jsou rozmístěny ruské jednotky, uvedl kanál.
V Sevastopolu byly v noci na pátek vyhlášeny dva letecké poplachy a provoz na Krymském mostě byl přerušen téměř na sedm hodin.
Tvrzení o rozsahu škod nelze nezávisle ověřit, píše server Kyiv Independent. Už ve středu ale Kyjev oznámil zásah 11 plavidel stínové flotily a také úder na ruský frontový bombardér Su-24M na letecké základně Saky na okupovaném Krymu.
Moskva současně odpovídá vlastní ofenzivou proti ukrajinským přístavům a lodím. Podle britského deníku Financial Times ruské drony v posledních dnech opakovaně útočí na Oděsu, největší ukrajinský přístav, kde skladovací kapacity klesly zhruba o třetinu. Útoky odrazují rejdaře od plaveb do oblasti a výrazně prodražují pojištění lodí.
Podle deníku Kommersant zároveň prudce roste cena pojištění i pro ruské lodě a někteří pojistitelé už odmítají poskytovat krytí válečných rizik úplně.
Eskalace bojů v Černém moři už začíná dopadat i na světový trh. Rusko a Ukrajina dohromady zajišťují zhruba třetinu světového vývozu pšenice a analytici varují, že pokračující útoky mohou omezit globální dodávky obilí. Cena pšenice už vystoupala na nejvyšší úroveň za poslední dva roky a další ohrožení námořní dopravy může zvýšit tlak na ceny potravin i samotné přepravy.
