Pro některé himálajské komunity je jeho sběr po generace součástí života. Pro svět se ale med stal známým pod mnohem výmluvnějším názvem: mad honey, tedy „šílený med“.
Související
Vyrábějí ho obří himálajské včely Apis laboriosa. Své kolonie si stavějí na skalních stěnách, často vysoko nad údolími. Dostat se k jejich hnízdům patří k nejpozoruhodnějším tradičním způsobům sběru medu na světě. Důvod, proč má tento med takovou pověst, ale nespočívá jen ve způsobu, jakým se získává.
Za všechno mohou rododendrony
Včely během části roku sbírají nektar z rododendronů. Některé druhy těchto rostlin obsahují takzvané grayanotoxiny. Ty se dostanou do nektaru a následně do medu. Právě ony stojí za tím, proč může mít „šílený med“ neobvyklé účinky. Nejde ale jednoduše o halucinogen v podobě psychedelických drog. Grayanotoxiny působí především na napěťově řízené sodíkové kanály v buňkách. Výsledkem může být porucha nervového systému a především výrazný pokles krevního tlaku a zpomalení srdečního tepu.
Člověku po požití může být nejprve jen nevolno. Může se mu točit hlava, potí se, zeslábne a má pocit, že omdlí. V závažnějších případech ale může dojít k poruše srdečního rytmu. Jak moc může být účinek výrazný, ukázala studie pacientů, kteří snědli med dovezený z Nepálu. Všech 15 sledovaných lidí mělo nízký tlak a zpomalený tep. U dvou se objevil úplný atrioventrikulární blok, tedy závažná porucha převodu elektrického signálu v srdci. Všichni se nicméně do 24 hodin zotavili a nikdo nezemřel. Proč je med tak atraktivní komoditou i za hranicemi Nepálu?
Lék, afrodiziakum i jed
Lidé ho vyhledávají právě kvůli jeho neobvyklému účinku. Po menším množství může přijít pocit opojení, závratě nebo změněného vnímání, ve větší dávce se ale tyto účinky mohou rychle změnit v nepříjemnou otravu. Tradičně se proto používá také jako sexuální stimulant a při různých zdravotních potížích, například vysokém krevním tlaku nebo zažívacích problémech. Jeho léčivé účinky však nejsou spolehlivě prokázané.
A navíc není snadné odhadnout, co člověka po konkrétním vzorku čeká. Obsah grayanotoxinů se totiž může výrazně lišit podle toho, z jakých rostlin včely nasbíraly nektar a kdy med vznikl. Největší riziko přichází na jaře, kdy v Himálaji kvetou rododendrony. Právě tehdy se tradičně sbírá med s vyšším obsahem grayanotoxinů.
Nejdřív kouř, potom med
Ke včelím hnízdům se sběrači dostávají po bambusových žebřících, které mohou být dlouhé desítky metrů. Pod útesem mezitím hoří tráva a další rostlinný materiál, jehož kouř má včely od hnízda odehnat. Sběrač pak zespodu odřezává jednotlivé části plástve a muži nahoře je pomocí lan vytahují vzhůru.
Největší hnízda mohou mít několik metrů na šířku a včely je stavějí na místech, kam se běžně člověk nedostane. Sběr proto vyžaduje zkušenost nejen s lezením, ale také s načasováním. Lovci medu musí vědět, kdy jsou včely nejméně aktivní a kdy je možné část plástve odebrat, aniž by zničili celou kolonii.
Tradice, která může zmizet
V nepálské vesnici Taap měli před deseti lety kolem 35 včelích hnízd. V roce 2024 jich místní uváděli už jen asi 15. Spolu s nimi klesá i množství medu: z přibližně 600 kilogramů, které komunita nasbírala před deseti lety, na 180 kilogramů v roce 2023 a zhruba 100 kilogramů o rok později.
Na úbytku se podle odborníků podílí více faktorů. Mění se teploty a srážky, ubývají místa, kde mohou včely hledat potravu, a problémem je také odlesňování nebo pesticidy. U samotného sběru se navíc vedou debaty o tom, nakolik k poklesu přispívá intenzivní získávání medu.
Do toho se mění i samotný trh. „Šílený med“ stále častěji prodává přes internet zákazníkům v Evropě, Severní Americe a východní Asii. Ti přitom nemusí mít zkušenost s místní tradicí ani vědět, jak rozdílné množství grayanotoxinů mohou jednotlivé vzorky obsahovat.
Med, pro který se dnes lidé šplhají po bambusových žebřících, tak má dvě velmi odlišné cesty. Jedna končí v rukou nepálských komunit, které ho sbírají po generace. Druhá vede přes internet k zákazníkům tisíce kilometrů daleko.
Zdroj: sciencedirect.com, reuters.com, straitstimes.com, nationalgeographic.com