Aktual.: 4.05.2026 12:46
Londýn/Moskva – Ruská federální služba pro ochranu ústavních činitelů (FSO) v posledních měsících výrazně zpřísnila ostrahu prezidenta Vladimira Putina vzhledem k tomu, že panují obavy z možného puče nebo atentátu provedeného s nasazením dronu. Dnes o tom informuje deník Financial Times, televize CNN a další média s odvoláním na zdroj blízký blíže nespecifikované evropské tajné službě. Kreml se k těmto zprávám nevyjádřil.
Putin údajně tráví stále více času v podzemních bunkrech, kde se zabývá i takovými detaily války proti Ukrajině, jako jsou názvy jednotlivých vsí dobytých tou nebo onou stranu, a je čím dál odtrženější od civilního života v Rusku. Několik týdnů pracoval v bunkru v Krasnodarském kraji a státní média používala předem natočené záběry, aby navodila zdání normálního dění.
Člověk, který Putina zná, FT řekl, že v něm stále přetrvává šok z loňské operace Pavučina, během níž ukrajinské drony zaútočily na strategické letecké základny hluboko na ruském území. Obavy o Putinovu bezpečnost údajně posílil i lednový únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními jednotkami.
CNN uvádí, že ochranná služba výrazně omezila počet míst, na která Putin jezdí, a prezident a jeho příbuzní přestali trávit čas v rezidencích v Moskevské oblasti a ve Valdaji. Putin letos ještě nenavštívil žádné armádní zařízení, ačkoliv loni takové cesty podnikal pravidelně. Zpřísněné jsou bezpečnostní prohlídky lidí, kteří za šéfem Kremlu chodí. Jeho osobní kuchaři, ochranka a fotografové nesmějí cestovat veřejnou dopravou a používat telefony s přístupem k internetu. Do jejich domovů byla nainstalována sledovací zařízení.
Ruské vedení si nedělá starosti pouze o bezpečnost Putina. Koncem loňského roku mezi různými bezpečnostními službami vypukly spory kvůli tomu, kdo nese odpovědnost za selhání při ochraně vysoce postavených vojenských činitelů, kteří se stali cílem útoků spojovaných s ukrajinskými tajnými službami. Putin nakonec rozhodl o tom, že FSO bude nově chránit deset generálů. Do té doby se starala jen o bezpečnost náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova.
Ruský politolog Andrej Kolesnikov podle FT Putina přirovnal k nové soše od britského streetartového umělce Banksyho, která představuje muže, jemuž vlajka zakrývá obličej. „Naslouchá jen bezpečnostním službám, které ovládají všechny oblasti života, a doufá, že lidé se této nové normalitě přizpůsobí,“ řekl Kolesnikov. Podpora, kterou ruská veřejnost projevuje Putinovi, ale klesá a je podle průzkumů na nejnižší úrovni od podzimu 2022, kdy prezident vyhlásil částečnou mobilizaci. Sociální média plní stížnosti na vypínání mobilního internetu, daně zatěžující malé firmy nebo na utrácení dobytku na Sibiři.
CNN uvádí, že podle zprávy evropské tajné služby si Kreml i samotný Putin od začátku března dělají starosti kvůli možným únikům citlivých informací a kvůli hrozbě spiknutí nebo puče namířeného proti prezidentovi. Obávají se hlavně toho, že někdo ze členů ruské politické elity by mohl k pokusu o atentát použít dron. V této souvislosti je zmiňován někdejší ministr obrany a současný šéf bezpečnostní rady Sergej Šojgu, který „si udržuje významný vliv v nejvyšším vojenském velení“. CNN ale podotýká, že zpráva nepřináší žádné důkazy podporující tvrzení o Šojguovi, který byl v minulosti považován za člověka velmi blízkého Putinovi.
CNN píše, že se stává jen málokdy, aby západní zpravodajské služby zveřejňovaly informace z vnitřních kruhů ve vedení nepřátelských zemí, které pravděpodobně získaly z elektronických zdrojů nebo od lidí, jejichž odhalení by mohlo vést k jejich kompromitaci. Zveřejnění zprávy ale podle CNN možná odráží naději evropských představitelů, že se Rusko zhroutí zevnitř. Kritici přitom evropským činitelům vyčítají, že tato naděje je jejich jedinou strategií, jak porazit Rusko na Ukrajině.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}











