Uctěním památky obětí holocaustu ve čtvrtek v Brně začne festival Meeting Brno a zároveň také setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), které se poprvé koná v Česku. Piety na 5. nástupišti, odkud z Brna odjížděly židovské transporty, se zúčastní vedení SdL společně s Nickem Wintonem, jehož otec Nicholas zachránil před hrůzami koncentračních táborů stovky československých dětí. Organizátoři pozvali také dvě „Wintonovy děti“, a to Evu Paddockovou a Milenu Grenfell-Bainesovou.
Sudetští Němci mají ve druhém největším českém městě program až do pondělka. V pátek je na programu například setkání u dlouhého stolu na Moravském náměstí, v sobotu vyjde z Pohořelic do Brna Pouť smíření, která připomíná divoký odsun Němců. Na poslední kilometr pouti z Vídeňské na Mendlovo náměstí se připojí také stovky lidí, kteří nepůjdou celou trasu. Chtějí tím vyjádřit podporu organizátorům.
Účast na Pouti smíření ohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) i další opoziční politici. Vystrčil uvedl, že chce podpořit nejen činnost organizátorů festivalu, ale i kroky vedoucí ke smíření a dialogu v duchu česko-německé deklarace.
Program Sudetoněmeckých dnů na brněnském výstavišti začne v sobotu, hlavní vystoupení budou v neděli, kdy promluví například bavorský premiér Markus Söder, jenž se poté setká na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem. Sjezd sudetských Němců byl vždy nabídkou ke smíření s Čechy, letos to platí obzvlášť, míní Söder. Do Brna se chystá i spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Výstaviště je pro návštěvníky přístupné po registraci na webu. V pondělí program sjezdu SdL uzavře pieta za oběti nacismu v Kounicových kolejích, kde nacisté popravovali české vlastence.
Od čtvrtka do neděle registruje městská část Brno-střed několik ohlášených protestů proti sjezdu SdL. Jihomoravští policisté v souvislosti se sjezdem evidují několik případů výhrůžek organizátorům, vyhodnotili je jako přestupky. Na veřejný pořádek dohlédnou během sjezdu desítky policistů. Půjde o pořádkové, cizinecké, dopravní policisty i kriminalisty.
Poslanecká sněmovna vyzvala hlasy koalice k ustoupení od sjezdu
Proti setkání SdL na českém území se minulý týden hlasy vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vyjádřila Poslanecká sněmovna, která vyzvala organizátory akce k tomu, aby od jejího pořádání ustoupili. O sjezdu sudetských Němců hlasovala z podnětu SPD. Ministr pro sport a předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný ve sněmovně řekl, že sjezd pokládá za politickou provokaci. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé akce otvírá staré rány a její pořádání v Česku není příliš šťastné. Poslanec za SPD Jindřich Rajchl (PRO) zase obhajoval násilný poválečný odsun německy mluvícího obyvatelstva z území někdejšího Československa, který byl podle něj v historickém kontextu pochopitelný.
Ze sněmovního jednání o sjezdu sudetských Němců v Česku se omluvilo 117 poslanců. Omluvenku poslala většina členů vlády včetně premiéra Andreje Babiše (ANO), a to z pracovních důvodů. Schůze se na protest nezúčastnil žádný z opozičních zákonodárců, pokládali ji za ostudnou. Návrh usnesení přijala dvousetčlenná dolní komora hlasy 73 ze 77 přítomných poslanců koalice. Proti nebyl nikdo. Čtveřice zákonodárců vládního tábora se hlasování zdržela, a to David Kasal, David Pražák, Roman Kubíček (všichni ANO) a ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Předák sudetských Němců Bernd Posselt hlasování označil za frašku a karikaturu parlamentarismu.
Pořadatelé ovšem zrušení programu odmítli. „Sněmovna si to nepřeje, nicméně my jsme svobodná země, jsme občanská společnost ve sjednocené Evropě a dovolili jsme si jako český spolek pozvat německý spolek ke společným gestům piety, smíření, osvěty a také radosti z nového přátelství,“ řekl spoluzakladatel festivalu Meeting Brno David Macek.
Prezident Pavel poskytl Meetingu Brno svou záštitu. Ta se podle prezidentské kanceláře vztahuje na festival jako celek. „Jde o podporu prostředí, v němž je možné o historii mluvit otevřeně a beze strachu, nikoli o vyjádření souhlasu se všemi jejími interpretacemi,“ doplnila kancelář. Pokud jde o česko-německé vztahy, prezident plně souzní s hodnotami Česko-německé deklarace z roku 1997, která zdůrazňuje smíření a orientaci na budoucí spolupráci, dodal Hrad.
Meeting Brno se profiluje jako festival otevřeného dialogu a porozumění, vytváří prostor pro sdílení příběhů, hledání společných cest a překonávání hranic. Dialog se podle organizátorů musí týkat i česko-německých vztahů a událostí nejen za války, ale také bezprostředně po ní. Řada historiků i dalších odborníků uvedla, že obavy z revize poválečného uspořádání nebo prolamování takzvaných Benešových dekretů nejsou důvodné. Konání sjezdu podpořila i Česká biskupská konference.
Podle průzkumu je proti sjezdu více než polovina lidí
Průzkum agentury Median pro Radiožurnál, který ve čtvrtek zveřejnil web iROZHLAS.cz, ovšem ukazuje, že více než polovina lidí nepovažuje za správné, aby se v Brně sjezd SdL konal. Postoje se nicméně liší napříč věkem. Proti jsou především starší lidé, naopak mezi mladými do 24 let se sjezdem souhlasí 68 procent dotázaných.
„Negativní postoj nejčastěji zastávají starší respondenti ve věku 75 let a více, z nichž 69 procent sjezd nepovažuje za správný,“ doplnil analytik Medianu Vojtěch Dufek. Celkově pořádání sjezdu v Brně podle průzkumu nepovažuje za správné 57 procent Čechů, naopak 43 procent lidí s ním souhlasí.
Necelé dvě pětiny lidí se domnívají, že konání sjezdu nijak neovlivní česko-německé vztahy. Necelá pětina si myslí, že to bude mít negativní vliv, podle osmnácti procent dotázaných bude vliv naopak pozitivní. Čtvrtina odpověděla, že neví. Postoje se liší podle politických preferencí. Zatímco zhruba třetina voličů koalice SPOLU vidí ve sjezdu pozitivní dopady, negativních dopadů se obává 46 procent voličů SPD. Průzkum se uskutečnil mezi 14. a 18. květnem a zúčastnilo se ho 1023 dospělých.
Svaz vyhnanců hovoří o signálu porozumění
Sjezd naopak podporuje Svaz vyhnanců (BdV). „Pro Svaz vyhnanců je Sudetoněmecký sněm 2026 silným signálem porozumění, společného evropského historického povědomí a živého demokratického soužití,“ uvedl svaz v tiskové zprávě. Konání sněmu v moravské metropoli je podle něj výsledkem řady let práce na porozumění mezi Čechy a Němci.
„Most porozumění vede do Brna,“ dodal předseda svazu Stephan Mayer, který je zároveň poslancem Spolkového sněmu a předsedou Německo-české parlamentní skupiny. „To, že se Sudetoněmecký sjezd může konat právě osmdesát let po hlavním roce vyhnání poprvé v Česku, je povzbudivým signálem pro Evropu míru a partnerství,“ dodal.
Podle Mayera je běžné, že se na „politických okrajích“ ozývají hlasy, které cestu smíření a spolupráce zpochybňují. „O to důležitější je, že se prezident Pavel a předseda Senátu Vystrčil bezprostředně před Sudetoněmeckým sněmem tak jasně a symbolicky postavili za myšlenku smíření a převzali záštitu nad festivalem Meeting Brno,“ míní. Mayer také odsoudil pokusy o zneužívání minulosti v politickém boji a pokusy hloubit nové příkopy mezi národy. Sjezd sudetských Němců je podle něj „podanou rukou, která byla přijata“.
Svaz vyhnanců je spolek, který zastřešuje práci německých vyhnaneckých sdružení. SdL je jedním z nich, další sdružují například Němce vysídlené z nynějšího západního Polska, Maďarska či Balkánu. Svaz vznikl v roce 1957, v 60. letech mu předsedal například výrazný sociálnědemokratický politik z Československa Wenzel Jaksch. V letech 1998 až 2014 byla předsedkyní Erika Steinbachová, která často vstupovala do debaty o poválečném osudu etnických Němců odsunutých z Československa a Polska.
Mayer byl předsedou BdV zvolen loni na podzim. Narodil se v Bavorsku, má ale sudetoněmecké předky. Je členem bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU), stejně jako spolkový ministr vnitra Dobrindt a bavorský premiér Söder.
Konání sjezdu v Brně podporují všechny strany zastoupené v bavorském zemském sněmu, vyplývá ze čtyř poslaneckých návrhů rezolucí, které předložila pětice stran a o kterých ve čtvrtek bude sněm v Mnichově hlasovat. Rezoluce předložená vládními stranami CSU a Svobodní voliči (FW) označuje sjezd za historickou událost, text sociální demokracie (SPD) se hlásí k historické vině Německa a ke smíření. Rezoluce navržená stranou Alternativa pro Německo (AfD) vyzývá ke zrušení Benešových dekretů. Největší šanci na přijetí má rezoluce CSU a FW, které mají ve sněmu s 203 křesly 122 poslanců.
Nejvyšší ocenění sudetských Němců letos obdrží dramatik Uhde
Hlavním dnem sjezdu bude neděle, kdy by si měl v dopoledních hodinách spisovatel a disident Milan Uhde převzít nejvyšší vyznamenání sudetských Němců, kterým je Evropská cena Karla IV. Informace, že právě Uhde letos ocenění získá, vyplývá z aktualizovaného seznamu držitelů ceny zveřejněného na webu SdL.
Cenou pojmenovanou po českém a německém králi a římském císaři Karlu IV. oceňují sudetští Němci osobnosti, které se „zvláštním způsobem zasloužily o porozumění mezi národy a evropskou jednotu“. V loňském roce ji dostal bavorský premiér Söder, před ním například i bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezi českými nositeli ocenění jsou mimo jiné bývalý europoslanec Libor Rouček či někdejší ministr kultury Daniel Herman. Jako první ji dostal v roce 1958 někdejší československý generál a exilový politik Lev Prchala.
Uhde byl jedním z iniciátorů pozvání sudetských Němců do Brna, loni vystoupil v bavorském Řeznu (Regensburg) na tiskové konferenci, na níž zástupci Meeting Brno pozvání zveřejnili. Letos v dubnu Uhde konání sjezdu podpořil na zasedání brněnského městského zastupitelstva, přestože sám zažil nacistickou okupaci a část jeho rodiny zahynula v koncentračních táborech. Odpůrci akce ho kvůli tomu označili za vlastizrádce.
Devětaosmdesátiletý brněnský rodák Uhde je spisovatel, dramatik a básník. Za komunistického režimu byl významným představitelem disentu, podepsal mimo jiné Chartu 77. V letech 1990 až 1992 působil jako ministr kultury české vlády. Od roku 1993 do roku 1996 byl prvním předsedou Poslanecké sněmovny.
Sjezd pořádá krajanské sdružení SdL, které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. První organizovaný transport odsunutých Němců odjel do americké okupační zóny 25. ledna 1946. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život patnáct až třicet tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa. Většina sudetských Němců po válce našla útočiště v Bavorsku.
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že SdL pod Posseltovým vedením ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.
