Plán německé vlády má zahrnovat přímá opatření proti ruským subjektům, zatímco EU bude pokračovat v uvalování nových sankcí, které se souběžně připravují v Bruselu, sdělili serveru Politico a týdeníku Welt am Sonntag pod podmínkou anonymity tři úředníci obeznámení s touto záležitostí.
Oznámení je naplánováno na začátek příštího týdne, přičemž v úterý a ve středu budou v irském městě Wicklow zasedat ministři zahraničí EU. Merz by se ale mohl rozhodnout prohlášení učinit i dříve, uvedly zdroje.
Merz tento týden prohlásil, že útok na východoněmeckém letišti Lipsko/Halle z počátku srpna ukázal, že Německo je reálně ohrožené. Zatím však odpovědnost za incident nepřipsal žádnému státnímu či nestátnímu aktérovi. Podle médií, která se odvolávají na své zdroje z bezpečnostních složek, se však úřady domnívají, že za pokusem o útok na ukrajinské letadlo bylo právě Rusko.
Jeden z úředníků uvedl, že v reakci na incident s dronem v Lipsku již nestačí vyhostit jednotlivé ruské diplomaty nebo uzavřít Ruský dům v Berlíně. Byla by zapotřebí tvrdší opatření, jako jsou zpřísnění sankcí nebo ještě rozsáhlejší dodávky zbraní na Ukrajinu. Zdroje však odmítly poskytnout další podrobnosti o tom, jaká konkrétní opatření Merz plánuje oznámit.
Historický posun v obraně
Není ani jasné, do jaké míry se Berlín chystá odpovědnost za pokus o útok drony připsat jednotlivým ruským aktérům nebo ruské vládě. Berlín se však už připravuje na ostrou protireakci, jelikož podle úředníků se Německo musí připravit na sankční opatření ze strany Moskvy, píše Politico.
Dva z úředníků popsali nadcházející krok jako Zeitenwende 2.0, což je odkaz na označení pro historický posun v obraně, který předchozí kancléř Olaf Scholz oznámil v reakci na rozsáhlou invazi Moskvy na Ukrajinu v roce 2022.
O balíčku EU se pak bude diskutovat na neformálním setkání ministrů zahraničí EU v úterý a ve středu ve Wicklow v Irsku, uvedli tři diplomaté EU, kteří byli přímo obeznámeni s jednáními. Podle jednoho z diplomatů se v současné době přezkoumává seznam 1600 osob podléhajících sankcím, včetně 800 osob a 800 společností z Ruska. Očekává se, že sankce budou přijaty v polovině října.
Incidentů přibývá
Zaměstnanec východoněmeckého letiště Lipsko/Halle objevil v noci na 5. srpna dron s výbušninou, který se nacházel poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov. Letiště následně přerušilo provoz. Jiné nákladní letadlo, které se právě chystalo přistát, muselo přistávací manévr přerušit a srazilo se s dalším „neznámým letícím objektem“.
V posledních týdnech se v zemích NATO stalo několik bezpečnostních incidentů. Například v Rumunsku byl několik set metrů od projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři objeven a rumunskými ozbrojenými silami zneškodněn námořní dron naložený výbušninami.
Tamní prezident Nicušor Dan z incidentu výslovně obvinil Rusko. O několik dní později slovenská policie zmařila plánovaný žhářský útok na továrnu vyrábějící bezpilotní systémy u Prešova. V polovině srpna hořelo v továrně na pozemní drony pro Ukrajinu v estonském Tallinnu či muničních továrnách v Itálii a Bulharsku.
„Hranice mezi hybridním působením a fyzickou agresí se nebezpečně stírá, nicméně stále nejde v klasickém slova smyslu o ozbrojené útoky ani o plnohodnotnou válku,“ komentoval tento týden narůstající počet incidentů pro Aktuálně.cz expert na mezinárodní bezpečnost Hynek Melichar.