Začátkem letošního roku zakázala polská armáda autům vyráběným v Číně vjíždět do vojenských areálů. Bojí se špionáže a odposlouchávání. Běžných řidičů se toto opatření nijak nedotklo a mnozí tento zákaz zaznamenali až před Svátkem všech svatých. Ten připadá na 1. listopadu, je to státní svátek a také období, kdy se desetitisíce lidí vydávají na návštěvu hřbitovů.
Někteří z nich v čínských autech, jejichž popularita v Polsku roste ještě rychleji než v Česku a jejichž tržní podíl se blíží 15 procentům.
Jenže ve Vratislavi v městské části Osobowice poprvé narazí. Hřbitov tam leží v blízkosti vojenské základny a armáda tak každoročně nechává návštěvníky parkovat na svém parkovišti. Letos ale město vydalo zprávu, podle které auta čínské výroby na parkoviště nesmí. A přidalo i dlouhý seznam značek se zákazem vjezdu.
Nechybí na nich populární výrobci jako MG, Omoda, Jaecoo, Chery nebo Leapmotor, stejně jako třeba už neexistující Qoros nebo značky, které v Polsku nikdy oficiálně neprodávaly. Úplně na konci je pak i Volvo s dodatkem, že zákaz vjezdu mají auta vyrobená po roce 2010, byť zdaleka ne všechna se od té doby vyráběla v Číně. Tehdy se ale jeho vlastníkem stal čínský koncern Geely.
Některé polská média poukazují na to, že v seznamu chybí třeba Tesla, která z Číny dováží do Evropy Model 3. V Číně vyráběly nebo vyrábějí (a následně dovážejí do Evropy) třeba také BMW, Citroën, Cupra, Dacia, DS Automobiles nebo Mini. Armáda nicméně bude původ u vjezdu kontrolovat prostřednictvím VIN. Pokud začíná písmenem L, znamená to výrobu v Číně. Jak se postaví k Volvům, u nichž VIN tímto písmenem nezačíná, je otázka.
Nicméně zákaz není omezen jen na asijskou velmoc. Zákaz mají i auta vyrobená v Rusku, Bělorusku, bývalém Sovětském svazu a Severní Koreji. Vždy kvůli hrozbě špionáže.
Všechna auta bez rozdílu původu pak musejí mít zakryté nebo odmontované kamery, parkovací senzory a další zařízení, která by potenciálně mohla natáčet či nahrávat.
Zpráva o zákazu vjezdu proběhla napříč polskými médii, některá z nich připomínají i interpelaci poslance Sejmu Przemysława Wiplera, který se v březnu dotazoval ministra obrany, proč se zákaz vztahuje na auta čínského původu nebo jak dojde k jeho určení, protože existují evropské či americké značky vyrábějící v Číně, a naopak stále více čínských značek produkuje auta v Evropě. Dále ho zajímala i situace Volva nebo konkrétní seznam „zakázaných“ značek.
Tajemník ministerstva Paweł Bejda tehdy poslanci odpověděl, že omezení se nevztahuje na konkrétní zemi původu, ale spíše na výbavu aut, která jsou schopna sbírat a přenášet data. To znamená kamery či senzory. Vjezd je podle něj navázaný na schopnost tyto systém deaktivovat, o vpuštění konkrétního auta do vojenského areálu pak rozhoduje bezpečnostní služba u vjezdu.