Glukosamin patří mezi nejrozšířenější doplňky stravy určené na bolesti kloubů a artrózu. Ve Spojených státech ho každoročně užívají desítky milionů lidí a protože je prodáván jako doplněk stravy, lze jej koupit bez lékařského předpisu. Nová studie publikovaná v časopise Nature Metabolism ale naznačuje, že u lidí s poruchami paměti nemusí být jeho užívání bez rizika.
Vědci z Floridské univerzity analyzovali anonymizované zdravotní záznamy téměř 65 tisíc pacientů. Do studie zařadili přibližně 24 tisíc lidí s Alzheimerovou chorobou a dalších 41 tisíc pacientů s mírnou kognitivní poruchou, tedy stavem, který často předchází rozvoji demence.
Ukázalo se, že pacienti s Alzheimerovou chorobou, kteří glukosamin užívali, měli o 25 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí během následujících pěti let než lidé, kteří tento doplněk neužívali. Stejný rozdíl vědci zaznamenali také u pacientů s mírnou kognitivní poruchou – uživatelé glukosaminu měli přibližně o čtvrtinu vyšší pravděpodobnost, že jejich onemocnění přejde do plně rozvinuté Alzheimerovy choroby.
Samotná analýza zdravotních záznamů však nedokáže prokázat, že právě glukosamin zhoršení způsobuje. Ukazuje pouze souvislost mezi jeho užíváním a průběhem onemocnění. Aby vědci lépe pochopili, co by za ní mohlo stát, pokračovali experimenty na geneticky upravených myších s příznaky připomínajícími Alzheimerovu chorobu.
Co když si studie odporují?
Zjistili, že potlačení enzymu podílejícího se na tvorbě cukerných molekul, mezi které patří i glukosamin, vedlo ke zlepšení příznaků demence. Naopak myši, kterým glukosamin podávali, vykazovaly horší ztrátu paměti. U zdravých zvířat se podobný efekt neobjevil.
Výzkumníci se domnívají, že vysvětlení může souviset s procesem označovaným jako hyperglykosylace. Při Alzheimerově chorobě se podle jejich dlouhodobého výzkumu na povrchu mozkových buněk a bílkovin hromadí nadměrné množství krátkých cukerných řetězců, takzvaných N-glykanů. Ty za normálních okolností pomáhají bílkovinám získat správný tvar a spolupracovat s dalšími molekulami. Pokud se ale začnou ukládat tam, kam nepatří, mohou narušit jejich funkci, přispět k odumírání nervových buněk a zhoršování paměti.
Právě proto vědci předpokládají, že dodatečný přísun glukosaminu může být pro mozek, který už Alzheimerovou chorobou prochází, nevýhodný. Zdůrazňují ale, že jejich výsledky nejsou v rozporu s dřívějšími studiemi, podle nichž může být glukosamin u zdravých lidí naopak spojen s nižším rizikem vzniku demence.
„Naše zjištění tyto práce nevyvracejí, ale zpřesňují,“ uvádějí autoři. Zatímco u zdravého mozku může být glukosamin bezpečný nebo dokonce prospěšný, u lidí, u nichž už začal proces kognitivního úpadku, může mít podle jejich výsledků opačný efekt.
Řadu otázek však studie zatím nezodpověděla. Není jasné, zda případné riziko závisí na dávce, délce užívání nebo konkrétním přípravku. Vědci také nevědí, zda se stejné souvislosti týkají i jiných typů demence.
Klinická studie nejspíš nevznikne
Protože by bylo neetické náhodně přidělovat pacientům s poruchou paměti doplněk, který by mohl jejich stav zhoršit, klasická klinická studie pravděpodobně nevznikne. Výzkumníci proto chtějí sledovat pacienty, kteří glukosamin užívali a následně ho vysadili. Přibližně osm procent pacientů v jejich databázi tuto podmínku splňuje. Pokud by se ukázalo, že po vysazení doplňku dochází ke zpomalení úbytku kognitivních funkcí, poskytlo by to důležitou indicii pro další výzkum.
Současně hledají látky, které by dokázaly blokovat tvorbu N-glykanů a omezit jejich hromadění v mozkových buňkách. Doufají, že právě tato cesta by mohla v budoucnu přispět ke zpomalení nebo léčbě Alzheimerovy choroby.
VIDEO: Alzheimer může být „utajený“ až 15 let. Lékař popisuje, jak ho poznat hned v počátku
Zdroj: Nature Metabolism, The Conversation, Medical Xpress, Science Daily
